!!! Kontrola a nábor Affs\SB ZDE !!!

Září 2013

Winx Sophix

30. září 2013 v 12:00 | Babu |  Obrázky, Animace

Winx Harmonix

29. září 2013 v 12:00 | Babu |  Obrázky, Animace

Kapitola 15.

28. září 2013 v 23:42 | Babu |  Letnička a Jarnička
Tak tady je 15. Kapitola :D Dalo to fušku dneska jsem napsala přes 800 slov takže se kapitola prodloužila víc než jsem si myslela :D tak pozor je to docela hodně dlouhé, ale doufám, že se bude líbit
KAPITOLA 15.
TAJENMÉ KNIHY-ČÁST 2.
Arvanee se přiblížila ke knihám. Každá kniha byla svázaná v kůži. Jedna měla tmavě zelenou barvu a druhá něco mezi zelenou a hnědou, a co bylo nejzáhadnější? Byly na nich napsané jména. Ty jména byly: Ettel a Arvanee. Ettel si všimla, že se Arvanee nebezpečně přibližuje ke dvěma, zvláštním knihám na podstavcích.
" Arvanee, co tam děláš?" Letnička s Jarničkou se otočily
" ARVANEE, NE!" zakřičely současně, ale už bylo pozdě. Arvanee byla už u knížky se svým jménem a pomalu ji chtěla otevřít a trochu otevřela. Objevila se silná záře. Letnička jí honem chytla ruku a odtáhla od knihy. Arvanee potřepala hlavou a spadla do Letniččiné náruče
" Co se stalo" zeptala se slabým hláskem Arvanee
" Otevřela jsi knihu osudu, buď ráda, že jsi ji neotevřela celou" odpověděla ji Jarnička
" Knihu čeho?" zeptala se Ettel
" Knihu osudu. Je to kniha, která umí odpovědět i na ty nejtajnější otázky, umí ti říct velké tajemství a dokonce umí předpovědět i budoucnost" vysvětlila Letnička " a teď mi prosím pomozte, je docela těžká" Jarnička s Ettel pomohly Arvanee na nohy
" Tak jo Arvanee, zamysli se a řekni, co jsi viděla" řekla ji Letnička
" No, moc jsem toho neviděla. Jediné co si pamatuju je, že jsem viděla nějaké dítě"
" Dítě?" podivili se všichni
" Jo, stála jsem tam jako ve snu. Stála jsem v nějaké chodbě, byly tam dveře jako v paneláku spoustu dveří, ale jen před jedněmi dveřmi stál košík a v tom košíku bylo malé miminko. Nic víc jsem neviděla" popsala to Arvanee
" Páni" řekla Letnička
" Co by to mohlo znamenat?" zeptala se Ettel
" No, jo pak jsem tam ještě viděla něco, ale to byl jen záblesk"
" Co tam bylo?" zeptala se Jarnička
" Byla jsem asi na vaší planetě, ale jinak to bylo stejný, jenom byl rozdíl, že to bylo jiné dítě, byla u něho nějaká paní a byl pře domem"
" Jeden tip mám" řekla Letnička
" Jaký?" zeptali se Jarnička s Ettel
" Já asi vím" řekla sklesle Arvanee
" Jaký?!" ptala se podruhé Ettel
" Tobě to fakt nedochází?" zeptala se Arvanee Ettel, ta jenom zakroutila hlavou " Proč naši nikdy nemluvili o naší minulosti? Jako třeba co dělali naší tátové v nemocnici za blbosti a jak tam hysterčili? Nebo nikdy nemluvili o několika-ti dnech po našem narození, jenom řekly, že byly šťastní a pak jeli domů"
" Počkat, ty si myslíš, že ty děti…, že jsme to byly my? Ale ty přece nebydlíš v paneláku." zeptala se Ettel
" No jasně, že si to myslím, ale rodiče říkali, že tam bydleli, než měli mě, pak se odstěhovaly do domu, kde bydlíme" Arvanee se otočila k Letničce a Jarničce " Můžeme se tam ještě kouknout?"
" Cože? Ne! I když jsme se tam dívaly my, bylo to nebezpečné" řekla Letnička
" Vy jste se tam taky dívaly? Co jste tam viděly?" zeptala se Ettel
" Jenom něco co nám nikdy nedávalo smysl. Nějaké vězení nebo co, ale o to teď nejde. Do těch knížek se nepodíváte!"
" Proč? Chceme zjistit jenom pravdu" namítla Ettel
" Letni, když se chtějí podívat, ať se kouknou. Bude to jenom chvilka. Pamatuješ, jak jsme se tam taky chtěly pořád podívat. Nech jim volnost" řekla Jarnička
" Dobře, ale jenom chvíli a neotevřou ji pořádně!" souhlasila Letnička
" Dobře" Arvanee s Ettel si stouply před knihy, každá k té své. Letnička s Jarničkou si stouply za ně, aby je mohly chytnout, když budou zavírat knihy.
" Můžem?" zeptala se Ettel a bylo vidět, že má strach
" Jo" řekla sebejistě a odhodlaně Arvanee "Na tři?" Ettel přikývla
" Raz…Dva…Tři!" řekly naráz a každá pootevřela svou knížku. Objevila se velká záře, Letnička s Jarničkou si dokonce musely zakrýt rukou oči. Po půl vteřině se Letnička zeptala: " Nejsou tam už moc dlouho?"
" Klid, ještě je tam chvilku necháme, potřebují zjistit pravdu" odpověděla Jarnička.
*
Mezitím u Arvanee: Opět se ocitla v cizím paneláku. Viděla jak cizí osoba ve velkém, modrém a sametovém plášti s kapucí přes hlavu nese dítě v košíku.
" Musím to udělat" řekla sametovým hlasem, takže to byla asi žena a bylo slyšet, že má slzy na krajíčku " ty jednou budeš velmi důležitá, budeš mít velkou moc a ještě víc kuráže, jen ji musíš najít. Můj svět je hrozně nebezpečný, semnou bys byla pořád v nebezpečí. Nedávám ti navždy sbohem, jednou se setkáme a v tu dobu už budeš vědět, kdo jsi, ale do té doby zůstaneš tady" žena začala plakat a dala dítěti pusu na tvář. Na košík dala lístek a její poslední slova byla: " Sbohem Arvanee, jednou se znovu setkáme" žena položila košík ke dveřím a zazvonila, pak zmizela. Dveře se otevřely a z nich vykoukla sympatická žena.
" To ne, mami?" zeptala se Arvanee, ale její máma ji neslyšela, zavolala svého muže a ukázala na dítě. Vzaly si dítě i z košíkem dovnitř a zavřeli dveře
*
Zatím u Ettel: Ocitla se přesně na takovém místě, jak popisovala Arvanee. Všude byla tráva a zelené stromy, slunce svítilo a ptáčci štěbetali. Naproti ní byl krásný velký dům, přesná replika jejich domu u pláže. U dveří stála zvláštní paní, která v ruce držela dítě. Zazvonila. Dveře se skoro hned otevřely, stála v nich Ettelina máma.
" Mami?" podivila se Ettel
" Potřebuji pomoct" začala zvláštní paní
" Co potřebuješ, Kasandro?" zeptala se Ettelina máma
" Sleduje mě" Kasandra viděla tázavý pohled Etteliny mámy " nemůžu to vysvětlovat, potřebuji, aby ses mi postarala o malou Ettel"
" Ale my jsme byli vykázáni na Zem, to nevíš?"
" Vím a právě proto. Bude tam v bezpečí. Může tam žít spokojený život, než se její osud naplní. Až bude starší, všechno pochopí. Bude velmi důležitá při velké bitvě a nejen u ní. Je velmi silná a ty to víš i vědma to říkala, dokonce i kouzelné zrcadlo a to se nikdy nemýlí, aspoň většinou. Prosím… postaráš se mi oni?" z hlasu mladé ženy byla slyšet upřímnost, lásku a pláč.
" Samozřejmě, že se ti o ni postarám. Bude jako má vlastní" řekla a usmála se
" Ještě něco"
" Ano?" zeptala se Ettelina máma
" Až bude ta pravá chvíle, nech ji jít její vlastní cestou i kdyby byla jakkoliv nebezpečná. Slib mi to" řekla žena a bylo slyšet, že už jen tak tak zadržuje pláč.
" To ti slibuju" řekla přívětivě Ettelina máma
" Budu už muset jít, postarejte se mi o ni dobře" řekla Ettelině mámě " a s tebou se jednou setkám" řekla dítěti a dala jí pusu
*
Letnička s Jarničkou zavřely knihu a odtáhly děvčata. Jakmile se knihy zavřely Arvanee z Ettel zalapaly po dechu a svezly se Jarničce a Letničce do náruče
" Co jste viděly?" zeptala se opatrně Letnička
" Ona…Ona mě opustila, věděla, že budu silná a ona byla v nebezpečí" řekla Arvanee a už se neudržela a začala brečet
" Ona mě zachránila, něco jí pronásledovalo" Ettel se taky neudržela a začala pofňukávat
" Kdo?" zeptala se Jarnička. Arvanee s Ettel jim pověděly všechno, co viděly a co slyšely.
" Musíme se na to zeptat našich" řekla Ettel
" Jo to musíme, chci mít v tom všem jasno" přisvědčila Arvanee
" Ale co mě nejvíc zarazilo je, že o tom královna nevěděla" řekla Letnička
" Třeba věděla, ale neřekla nám to" řekla Jarnička
" Možná, ale probereme to až doma. Byly jsme tu už moc dlouho, musíme najít ty informace o přeměně" řekla Letnička

" Dobrý nápad" řekla Arvanee. Všichni se přesunuli k poličkám, kde měla být, nebo měly být stránky o přeměně a začaly hledat.

Winx Sirenix

28. září 2013 v 21:57 | Babu |  Obrázky, Animace

Otázečka

27. září 2013 v 21:30 | Babu
Ahojte :) ano mám otázku :D přihlásila jsem se do kreslící soutěže winx a budu tam posílat obrazky ( jestli se ovšem dostanu do dalších kol :D) a mohla bych je dát i sem jestli budete chtít a jestlise mi to podaří oskenovat :D Takže chcete, abych přidala pár obrázků?
Hlasujte prosím dole v anketě nebo přidejte komentář :)
Vaše Babu

Melisa a planeta Mythus- 1 Kapitola- 1 část

23. září 2013 v 15:00 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Tak a je to tu!! Premiéra 1 kapitoly!! Je to jen první část,atkže to není celé
KAPITOLA 1.
ŽIVOT SE MI PŘEVRÁTIL NA RUBY
Ahoj, jmenuji se Melisa Milton, ale všichni mi říkají jenom Lis nebo Lisa. Je mi 13 let a můj život se převrátí vzhůru nohama kvůli jedné holce a jednomu klukovi, ale to už prozrazuju moc. Prostě, vždy jsem chtěla prožít život s menším dobrodružstvím (jak skoro každý‎), ale né s takové jaké se stalo mě. Začalo to takhle: Chodím do internátníškoly v Paříži ve Francii. Moje nevlastní matka mě tam šoupla zatím co můj adoptivní otec (dlouhý příběh, jednou se ho určitě dozvíš) tomu jenom nevině přihlížel a říkal, že je to to nejlepší řešení a budu se domů vracet na prázdniny. Jasně, asi si říkáš, Paříš je krásné město s Eiffelovou věží, s lidma, kteří nosí barety a rozdávají bagety, město módy atd., ale mě móda nikdy nebrala a představa, že neuvidím každý den tátu, není nejlepší představa. Ale má to i světlou stránku, každý den neuvidím tu macechu. Poté co mě můj otec s nevlastní matkou dovezli do internátní školy jménem Madame Manifik (Pro tuhle školu to jméno naprosto vystihovalo. Chodily tam ty nasoplené (rozmazlené) děti z bohatých rodin. Kohokoliv jsem uviděla, měly na sobě všechny značkové hadry za několik stovek. Nedivila bych se, kdyby měly i značkově ostříhané vlasy) vysedly jsme z auta a zamířily ke škole. Škola byla velká a nabarvena na růžovo. No jestli tu mám strávit rok… no tak hodně štěstí. Šli jsme do ředitelny se zapsat. V ředitelně byla ženská, která se tvářila tak sladce, že se mi udělalo špatně. Měla na sobě růžový kostým a s blonďatými vlasy, vypadala jako herečka s filmu Pravá blondýna. Ředitelna vypadala jako po růžovém výbuchu bomby. Všude vysely obrazy s kočičkami. Ředitelka nám pokynula, abychom se posadili. Sedly jsme si a ředitelka promluvila:
" Dobrý den" z toho hlasu se mi udělalo špatně ještě víc a to jsem si myslela, že už to nejde
" Vy jste Miltnovi, že?"
"Ano, přišly jsme zapsat naši dceru" řekl taťka
"Tvoji dceru" opravila ho macecha skrz zaťaté zuby
"Oh, jistě" potvrdil, jako kdyby byl sluha a musel by říkat jenom " Ano pane", " Zajisté pane", " Udělám to, pane"
"No, takže tohle je hmm…" podívala se do svých papírů
"Takže ty jsi Mlisa" a ukázala na mě
"Melisa" opravila jsem ji. Nezná moje jméno a ještě na mě ukazuje? Tss
"O, jistě" po dlouhém rozhovoru, který jsem neposlouchala, a byl mi úplně jedno, jsem si hrála hry na mobilu. Pak taťka s nevlastní matkou stoupli a já se přinutila stoupnout taky. Jsem přece slušně vychovaná. Vyšli jsme z ředitelny a ženská v růžovém nás zavedla do mého pokoje. Bylo to o dvě patra výš, otevřela pokoj s číslem 203 a vešly jsme do něj. Viděla jsem tam ještě jeden pokoj a vyčuhující postel, což mě moc nepotěšilo
"Tohle je tvůj pokoj" řekla a ukázala vpravo " a tohle je pokoj tvojí spolubydlící. Dorazí za dvě hodiny, ještě má vyučování. Mezitím si můžeš vybalit" řekla mi a otočila se k taťkovi " tak a jestli vás můžu poprosit, tak se s ní rozlučte"
"Já je vyprovodí až dolů" řekla jsem. Znělo to trošku nevychovaně a já si nechtěla dělat problémy hned první den, ale snad se můžu s taťkou rozloučit u dveří ne?
"Dobře" odpověděla docela překvapeně ředitelka. Kufry jsem si položila u postele a šli jsme všichni dolů. Ředitelka mi dala klíč od pokoje a odpojila se od nás a šla do ředitelny. Podle toho jak vypadala, si šla buď psát do deníčku, nebo šla spát. Byly jsme už u hlavních dveří a taťka se zastavil, něco řekl maceše a připomínalo to něco, jako jenom se s ní rozloučím a řekni ji aspoň ahoj. Táta věděl, že spolu nevyházíme, ale snažil se to změnit. Upřímně? Nešlo mu to.
"Čau" řekla to sice přinuceně, ale víc sem si přát nemohla.
"Čau Clarisse" sice jsem ji odbyla, ale aspoň odpověděla. Pak odešla k autu. Pak začal táta: " Tak ahoj" no jako co byste na to řekly, tak ahoj to může říct každý.
"Ahoj? Loučíš se semnou na rok a řekneš ahoj?" fajn vím, že to bylo zlé, ale mohl říct něco jiného. Stačilo říct aspoň, že mu budu chybět
"Víš, že loučení mi nejde"
"Nejde? Tak proč jsem sem musela jet? Do Paříže se mi nikdy nechtělo a ty to víš. Proč jsem nemohla zůstat na staré škole? Domů jsem docházela a nikdy to nebyl problém. Rozmyslela si to až teď"
"Lis." A bylo to tady, vždycky když si chtěla hrát na skvělého otce, řekl mi takto "myslíme si, že je to to nejlepšířešení. Budeš tu mít víc prostoru a pro tvé chování to bude to nejlepší"
"Pro mé chování?" je fakt, že jsem začala trochu ječet, ale mé chování? Je pravda, že někdy trochu nemyslím, ale aj tak " Já se chovám úplně normálně. Je to snad kvůli mé menší poruše pozornosti?"
" Lis, jsi ještě malá, nemůžeš to pochopit"
" Já? Je mi už 13 tati, kdybych byla malá, nedávali byste mě do internátní školy!" tenhle rozhovor mě už unavoval. Najednou se z auta ozvalo troubení
" Už musím Lis. Jak dojedu, zavolám ti ano?" zeptal se mě a dal mně pusu na tvář
" Neobtěžuj se" odsekla jsem. Táta se otočil a šel k autu. Nebyla jsem ráda, že jsme se rozloučili rozhádaní, ale bylo to tak. Šla jsem sklíčená do svého pokoje a zavřela jsem se tam. Konečně jsem se mohla pořádně podívat po novém pokoji. Šla jsem se podívat do koupelny. Koupelna byla dost velká. Bylo tam umyvadlo, záchod, pár poliček, sprcha a dokonce i vana. Pokoj byl sám o sobě hodně velký. Měl tři pokoje. Jeden byl ten můj, druhý té spolubydlící a třetí sloužil jako obývací pokoj s gaučem a televizí. Aspoň, že nebudeme pořád v jednom pokoji. Můj pokoj měl jednu velkou skříň s velkou postelí. V rohu byl psací stůl s šuplíky a nad stolem byla jedna polička. Na zemi byl velký perský koberec. Položila jsem si kufr na zem, otevřela jsem ho a z vrchu jsem si vytáhla notebook. Zapla jsem ho a pustila jsem si svoje oblíbené písničky. Pak jsem si otevřela skříň a začala jsem vybalovat. Další položka na seznamu výhod: Nemusela jsem si rovnat oblečení jako doma. Mezi vybalováním jsem se ještě připojila na Wi-Fi a obešla oblíbené blogy, stránky atd. Hodina uběhla jako nic. Když jsem se podívala, kolik je hodin, zjistila jsem, že mám jen hodinu klidu. Všechno jsem už měla vybalené a tak jsem se rozhodla, že se půjdu projít.

Pokračování příště...

Tak, doufám, že se vám to líbilo:) Napište mi do komentářů jestli mám pokračovat. Upřímě!! A napište co si o tom myslíte.

Blíží se premiéra

22. září 2013 v 14:53 | Babu
No jo, je to tak blíží se premiéra:D Už zítra v 15:00 se tu objeví 1. část 1. Kapitoly příběhu Melisa a planeta Mythus. Já doufám, že se vám to bude aspoň trošku líbit a, že už se těšíte :D Na tomhle příběhu si budu zakládat, takže chci aby byl mnohem lepší než Letnička a Jarnička. Myslím, že se ve psaní zlepšuju aspoň o trochu:D takže to bude lepší:D znovu říkám doufán že se vám to bude líbit:D tady je znova logo:D

Kapitola 14.

14. září 2013 v 22:56 | Babu |  Letnička a Jarnička
Tady je 14, kapitola. Pod dlohé době :D
KAPITOLA 14.
TAJNÉ KNIHY-ČÁST 1.
Přistání bylo trochu tvrdší. Ocitly se v temné místnosti, kde to vypadalo hodně starobyle. Poličky byly ze starého dřeva a do nich vyřezané různé nápisy a obrázky. Knihy byly většinou starší a na skoro všechny dosedávala velká vrstva prachu.
" To tu nikdo nikdy neuklízí? Ech" zakašlala Arvanee
" Je to starobylá knihovna" vysvětlovala Letnička " Stojí tu už několik tisíc let. Přidávají se sem důležité knihy, ty co jsou ztracené a náhodou se najdou a nikdo o nich nesmí vědět nebo knihy, které dokážou změnit osud, které jsou nebezpečné apod. Ale jsme tu jen kvůli stránce nebo stránkám z jediné knížky"
" Dělám rozbor knížek. Nesmíme se tu zdržet dlouho, mohly by na nás přijít a asi bychom měly malér" řekla Jarnička
" Tak jo, ale nechtělo by to trošku světla?" zeptala se Ettel
" Asi máš pravdu" řekla Letnička " Postarám se o to" Letnička se soustředila, spojila dva prsty na každé ruce a řekla " Sluneční plamen" objevilo se velké světlo, které pomalu ustupovalo, pak z něj zbyl asi 15ti centimetrový plamen, který bohatě stačil na osvětlení knihovny.
" Tak to by bylo" řekla Letnička
" Podle databáze by stránka měla být někde tam" řekla Jarnička a ukázala doleva
" Tak se tam vydáme ne?" zeptala se Arvanee. Najednou něco zašustilo. " Co to bylo?" řekla a vypadala docela vystrašeně
" Emm… nic?" řekla nejistě Letnička
" Tak pojďte dál" řekla Jarnička. Ostatní poslechly a šli za ní. Šli asi 10 metrů, když zase uslyšely divný šramot a zvuk
" Tak jo, teď už se vážně bojím" řekla ustrašeně Arvanee
" Klid, jsou to přece jen zvuky ne?" řekla Ettel. Pokračovaly v cestě dál
" Jak je to ještě daleko?" zeptala se Letnička " Chci jít co nejrychleji odtud"
" Už je to jenom kousek. Tady zatočíme doleva, pak doprava a chvilku půjdeme rovno a jsme tam" řekla Jarnička. Šli dál. Zatočily doleva pak doprava a šli chvíli rovně. Došly k poličkám, které byly od shora dolů naplněnými knihy.
" Jak tady máme najít kus papíru?" zeptala se Ettel.
" Počkej, už se dívám" řekla Jarnička. Arvanee se najednou obrátila a šla ke knížce na podstavci.Hrozně ji to k ní táhno a nevěděla proč. Stály tam dvě knížky, každá jedinečná a v každé se skrývalo něco jiného. Co se v nich skrývalo? Tajemství? Nebezpečí?


FanArt

14. září 2013 v 19:58 | Babu |  Obrázky, Animace
krásný obrázek..

Premiera, kdy?

8. září 2013 v 13:42 | Babu |  Příběhy
Jak jsem slíbila. Napíšu, kdy bude premiera příběhu melisa a planeta Mythus. Upřímě ještě nemám dopsanou 1. kapitolu :D, ale bude dlouhá, proto ji budu dávat jen po kouskách. Nevím jak se příběh bude vyvíjet, jestli se chytne, jestli budu moct poktračovat atd.... A proto bych vás chtěla poprosit jestli by jste nemohly napsat něco jako jo super, pokračuj nebo tak potěší a já budu mět důvot pokračovat, ale už dost řečí tady je datum: 23. září v 15:00 doufám, že se budete těšit :)

Stella Enchantix

8. září 2013 v 11:50 | Babu |  Stella
Stellyn Enchantix se skládá s orandžového tílka s modrými pásky přes břicho a orandžovorůžové skládané mini sukně. Její rukavice jsou průsvitně růžové a sahají až k paži. Její křídla jsou velká, ve tvaru motýla, orandžové barvy s podtónem odstínem modré, žluté a růžové. Malé drahokami, které zdobí křídla visí na konic křídel. Její copánky jsou niní mnhohem delší, jsou stylovější a její vlasy se prodloužily skoro až k botům. Své boty vysoké orandžové boty vyměnila ta bosé sandály, které jsou zdobeny půlměsícem. Nosí tyrkysovou čelenku.





Její krabička pro vílí prach je žlutý diamant dvěma orandžovími hvězdami

Pravdivé info s 6. serie (1. novinka:D)

8. září 2013 v 11:23 | Babu |  Info
Takže tady je info o 6. serii Winx clubu. Je naprosto pravdivá a tady uvadím zdroj

Bylo potvrzeno, že 6. serie bude koprodukci jak Rainbow Srl tak Nickelodeon. Sočasné datum premiéri je 29. září 2013.

Oficiální shrnutí

Nová čarodějnice jménem Selina začne chodit do školy Mračné věže. Patří jí zlá kniha Legendarium ve, které jsou ukryté všemožné legendární bytosti a může legendy i spllnit. Podle jedné legendy se stane něco strašného. Trix se vrátí jako hlavní zlo a převezmou vládu nad Mračnou věží a Selina je nucena povolat z Legendaria zlé legendární bytosti-monstra a rozpoutat válku proti magickým školám. Bloom vede Winx proti čarodějkám. Jenže Winx omylem stratí své schopnosti. Podaří se Winx obnovit schopnosti a zachránit magické školy, které jsou ohroženy legendárními bytostmi?

1. Díl se bude jmenovat Inspiration of Sirenix (Inspirace Sirenixu)

Tady je znovu trailer...




jsem zpět

8. září 2013 v 10:36 | Babu
No jo jsem zase zpět:D budu zase přidávat články atd atd. Mám tu i pár novinek ;)


1. přidám pravdivé info se 6. serie;)
2. Uvednu datum premiérní 1. Kapitoly z příběhu Melisa a planeta Mythus a budu doufat, že se zalíbí;)
3. Přidám další článek do rubriky Stella
4. To nevím jestli dneska stihnu dopíšu další kapitolu Letničky a Jarničky a dám ji na blog;)


No tak snad to dneska všechno stihnu a jdu na to ;)

Obrázky ze 6. serie

6. září 2013 v 18:21 | Babu
Nudila jsem se a tak jsem hledala na internetu fotky z 6 serie a info atd no a uspěla jsem našla jsem plno fotek z googlu a ještě pár mimo, ale ty tu nejsou chci si získat povolení. POZOR: Tento článek ještě nezahajuje blogování jenom jsem se
nudila :D

tady je nová přeměna :Dněkteré fotky nejsou úplné, ale moc se mi líbí :)
Tohle vypadá na Floru
Stella se o něco pokouší :D
A další obrázek přeměny tentokrát Bloom
Trix! Těm to vážně moc sluší!!:D
Nové oblečení!! :D

A tohle by měl být nový nepřítel Selina

Potřebuju pauzu

4. září 2013 v 16:25 | Babu
Ahoj, jak vydíte potřebuju pauzu. Jsem nemocná a je mi docela mizerně:'(, zrovna mě nebaví psát takže má blog pauzu. Všechno budu kontrolovat přes mobil nebo počítač. Budu psát komentáře atd. Pak vám dám vědět článkem