!!! Kontrola a nábor Affs\SB ZDE !!!

Listopad 2013

Vánoce a cukroví :3

30. listopadu 2013 v 14:36 | Babu
Jelikož u nás začalo asi minulí týden sněžit, což je bájo:-D tak jsme dneska s mamčou začaly péct cukroví:3 perníčky, u kterých jsem dožrala těsto co zbylo v misce :-D ach..perníkové těsto mi chybělo :-D pak děláme zázvorky a teďka mamka dělá těsto na mouřeníky :333 mouřeníků můžu sežrat aj milion a stejně jich nebudu mít dost. Navíc mamka říkala, že uděláme i čokoládu:3 takže dneska ráno byl velký nákup :-D A co vy? Jaké děláváte cukroví :333?:-D

Kapitola 17. část 3.

29. listopadu 2013 v 16:02 | Babu |  Letnička a Jarnička
17. kapitola se už blíží do finále ;) Ale příběh ještě ne : D Ziki vím, že až si přečteš konec, asi budeš naštvaná a budeš mi říkat sviňo: D, ale i pro jiné, kdo bude zvědavý, tak vám můžu říct, že 18. kapitola už se ukončuje, protože jsem se do toho včera hrozně zažrala :D
Najednou se objevila před Arvanee lehce narůžovělá stěna-bariéra a polštář se odrazil a spadl na zem. Všichni čučely na Arvanee. Dokonce i Ettel pustila všechny polštáře na zem a Jarnička se zvedla. Arvanee vypadala, že nic nechápe a ani se nepohla. Letnička přišla k ní a řekla: " Páni. Tak rychle jsem u začátečnice ještě vyčarovat štít neviděla. Vidíš. Ettel se možná rychle učí, ale ty zase na všechno dojdeš" uculila se.
" Levitaci už necháme na pokoji. Stejně vám to k ničemu nebude. Křídla máte a když něco budete chtít tak si skoro všechno vykouzlíte. Teď přejdem k Letniččiné oblíbené záležitosti. Vystřelovat věci do vzduchu," řekla Jarnička, ale pak ještě dodala. "S mírou. Nechceme, aby nám vyletěl dům do vzduchu. Jsme tu teprve pár dní".
" Jo! Moje specialita!" zasmála se Letnička. " Mám dva způsoby jak vás to naučit. U toho prvního se zaměříte a tu danou věc, v tomhle případě na polštář a začnete myslet na nějakou osobu, kterou nenávidíte. A ten druhý je, že to uděláte jenom tak. Baví vás to a prostě uděláte puf, puf a puf".
" Puf?" zeptala se Arvanee.
" Jo. Jenom uděláš puf a je to" zasmála se Letnička.
" Jasně. A co teda pro to máme udělat, aby to vybuchlo?"
" No, to je jednoduchý. Stoupneš si před polštář, kukneš se na něho, zaměříš svou mysl, dáš ručky před sebe, spojíš prsty, začneš myslet na osobu, kterou tuze nenávidíš nebo prostě jenom tak ze srandy chceš vystřelit polštář, hodíš rukama jako kdyby to byla pistole a polštář udělá puf. Nic složitého" vysvětlila s úsměvem na tváři Letnička.
" No jo, příšerně lehké…" odvětila Arvanee.
" Já se náhodou těším" řekla Ettel " Nikdy není od věci umět něco vystřelit".
" Přesně" souhlasila Letnička " Tak jo, už dost dalších nudných teorii. Jdem vybuchnout nějaký ten polštář!" Holky si stouply znovu k hromadě polštářů, teď už rozházené skoro po celém pokoji. " Postupujte podle těch pokynů co jsem vám dala" . Holky dělaly všechno podle pokynů. Hned na podruhé se to oběma povedlo. Dva polštáře zaráz vyletěly do vzduchu.
" Jo!!" radovala se Arvanee.
" Vidíte, máte na to vlohy" pochválila je Letnička.
" Vážně, to není nic složitého, tohle bych mohla dělat celý den" řekla Ettel,
" Já vím" usmála se Letnička " já se přece nepletu, ale celý den bych to radši nedělala. Věř mi, zkoušela jsem to. K tomu jsem ještě byla přeměněná, takže ty bys to celý den nevydržela. Po tom dni jsem byla úplně vyšťavená" řekla.
" Hm…taky dobré" přisvědčila Ettel. Jarnička se trochu nadzvedla z gauče a řekla: " Vyhoďte ještě pár polštářů do vzduchu a pak půjdem do baru. Potřebuju se probudit nějakým džusem nebo koktejlem nebo čímkoliv co tam bude". Za 5 minut bylo hotovo. Peří z polštářů létalo všude kolem. Došly do baru a každá si objednala nějaký džus.
" Teď mě napadlo, že byste nám měly dát telefonní čísla, kdyby se cokoliv stalo, abyste nám o tom řekly a my mohly rychle dojít." Všichni si vyměnily čísla. Donesly všem džusy, když se Arvanee rozřinčel mobil.
" Chvilku počkejte, volá mi mamka" řekla a zvedla mobil. " Ahoj mami".
" Ahoj Arvanee" ozvalo se z telefonu.
" Co potřebuješ?"
" Pojď už domů, za chvilku pojedeme na chatu".
" Dneska?"
" Ano dneska. Prostě už pojď domů"
" No tak dobře" řekla Arvanee trošku zmateně a zavěsila. " Bohužel, ale už mám jít prý domů. Pojedem na chatu nebo co. Prostě už musím jít". Arvanee rychle dopila džus a rozloučila se. Došla domů. Otevřela dveře a v obývacím pokoji stála mamka.
" Ahoj mami" pozdravila Arvanee.
" Ahoj Arvanee, mám pro tebe překvapení" řekla jí mamka.
" Vážně? Jaké?"
" Tohle" řekla. Kolem jejího, no teď už spíš kolem jeho postavy, se začal objevovat kouř a postava se zvyšovala a měnila tvar. Když kouř odezněl objevila se mužská postava.
" Kurakaj!" Arvanee dostala strach..................................
" Ano. Takže si mě ještě pamatuješ. A ostatní jistě taky" řekl a luskl prsty. Kolem něho se objevily další čtyři postavy.
" Samozřejmě, že si tě pamatuju. A tu vaši prohru taky" řekla drze a sebejistě Arvanee i když si tak vůbec nepřipadala.
" Jak se opovažuješ-?"
" Opovažuju co?" přerušila ho Arvanee. Nevěděla, kde se to v ní bere, ale ustrašená Arvanee zmizela a byla tu ta, která se skoro ničeho nebojí. Ale přece. Úplně zapomněla, že neví, kde jsou její rodiče. " Kde jsou moji rodiče?" tohle už neřekla tak sebejistě. Třásl se jí hlas.
" Ale, ale, ale…takže malá hubatá víla si vzpomněla na své rodiče" řekla a zasmál se. Jeho společníci se začali smát s ním.
" Tak kde jsou?" zeptala se znovu. Tentokrát zněla už mnohem klidně a sebejistě. Uvnitř jí se smíchal vztek, starost a adrenalin.
" Hledej vílo, hledej"
" Neříkej mi vílo! Nejmenuji se tak! A teď mi řekni KDE JSOU!" Arvanee začala křičet.
" Říkat ti to ani nemusím. Stejně se zachvilku uvidíte ve vězení až tě porazím a seberu tvou moc" zasmál se Kurakaj
" Tak o tom si můžeš nechat jenom zdát čarodějíčku" řekla mu
" No, když myslíš. Tak se ukaž" vyzval ji.
" Fajn" řekla Arvanee. Rychle našmátrala mobil v kapse a vytočila Jarniččino číslo. " Stejně tě porazím Kurakaji" v mysli si však dodala snad-jestli dojdou holky.

Víla pro "Lenča"

28. listopadu 2013 v 21:24 | Babu |  Winx na přání
1) omlouvám se že to tak trvalo
2) omlouvám se, že je to tak hnusné, protože se mi to nepovedlo
3) myslím si že vybarvením se všechno zkazí
4) jestli budeš chtít tak si to používej podle libosti, ale VŽDY UVEĎ ZDROJ ;-)
5) no snad se malilinko líbí ;-)

blog.cz blbne

27. listopadu 2013 v 16:29 | Babu
Nejen já, ale i ní blogeři říkají, že jim blbne blog...na dnešek jsem přednastavila článek a pn se tu neobjevil, dokonce i některé komentáře se neobjevují...nevím co se děje, ale snad se to co nejdřív spraví

Nominace od T!motej

27. listopadu 2013 v 12:00 | Babu
Jsem znovu nominovaná 1) Kolik ti je ? 13 2) Tvé pravé jméno : Nerada ho říkám tak to vezmu oklikou :-D Babu je zkratka od jednoho francouského jména :-D 3) Co máš radši tabulkovou čokoládu nebo čokoládové bonbony ? Čokó!:-D 4) Máš ráda Winx ? Jop:-D 5) Máš aspon trochu ráda W.I.T.C.H. ? No jasně móóc:-D 6) Tvé nejoblíbenjší zvíře : Pes<3 7) Kdo se ti nejvíc líbí z Winx ? Roxy<3 8) Díváš se na Winx v televizi ? Občas 9) Jestli ano tak jaká serie tě nejvíc baví ? Jestli ne nemusíš na tuto otázku odpovídat. Nejvíc 1 a 4 serie 10)Jaká se ti nejvíc líbí pixie ? Nevím asi Fialka, Amora nebo Brepta :-D Otázky: Tvoje oblíbené blogy? Máš nějaké zvíře? Jaké? Jestli nemáš tak jaké bys chtěla Z jakého pocházíš města? Oblíbené ovoce? Oblíbená zelenina? Oblíbené jídlo? Nej barva? Do jaké chodíš třídy? Máš sourozence? Nikoho nominovat nebudu jestli někdo bude to někdo bude chtít vyplnit, tak ať to klidně vyplní;-)

Kapitola 17. část 2.

24. listopadu 2013 v 11:23 | Babu |  Letnička a Jarnička
Tak druhá část je na světě a pořád není polední :D Asi bych to s tím psaním měla napravit a psát čaastejc :D Dneska jsem se do toho psaní nutila a to tak, že jsem napsala 3 věty a začala opravovat strouhátko XD
Táák já du psat dál, pustím si k tomu Lemonade mouth a odpoledne se možná pustím do učení XD
P.S. Leni tvou vílu sem přidám v pondělí nebo v úterý ;) konešně :D
P.S.2 pořád si myslím, že je to nudné XD
Ale dost kecý tady to je ;)
Někdo zvonil na dveře" To budou holky, běž jim otevřít" řekla Jarnička
" No tak dík" Letnička z námahou vstala a šla otevřít. Před dveřmi stála Arvanee s Ettel.
" Ahojte holky" řekla Letnička a šla se znova posadit na gauč
" Ahoj" řekla Arvanee pak si všimla všech těch polštářů na zemi u zdi "proč je tu tolik polštářů? Bude nějaká přespávání párty? Líp. Bude polštářová bitka? Tu já zbožňuju."
" Ne, to je ten důvod proč jste měly dojít" řekla Jarnička
" A to je jaký?" zeptala se Ettel
" Kdyby nás znovu napadli čarodějové nemůžeme mít pořád jistotu, že se znovu spojí vaše kouzla a všechno v okolí 1 míli vybouchne" vysvětlovala Letnička
" To nebyla 1 míle, to bylo míň" řekla Arvanee
" To neva. Dnešní dopoledne vás naučíme to jak svou moc aspoň trochu ovládat a trochu ji usměrnit tak, aby pro začátek skoro nic nevybouchlo. A naopak vás naučíme jak pomocí kouzla vyhodit věci do vzduchu. Věřte mi bude to sranda" řekla Letnička
" Tak jo ráda vystřeluju věci do vzduchu" řekla Ettel
" Kdo by taky ne, že?" řekla Letnička " Tak jo začneme. Každá s vás se postavte asi tak 10 metrů před polštáře" dala první pokyn Letnička. Když Jarnička viděla jak se pozemské víly jdou postavit ke kupě polštářů řekla si, že se teda konečně zvedne a půjde Letničce pomoct.
" Každá z vás má jiné schopnosti. Existuje plno kouzel pro každou vílu z jinými schopnosti. Kouzla můžete i vymýšlet, ale jen když své schopnosti znáte, když se s nimi cítíte naprosto propojeni. Chápete?" zeptala se Letnička. Ettel s Arvanee tak trochu přikývly, ale že by to úplně chápaly tak to nevypadalo.
" Jak říkala Letnička, kouzla si můžete vymýšlet" ujala se slova Jarnička " ale opravdu jen když znáte sami sebe. Existuje hodně druhů kouzel jak obraných tak bojových až po žertíky, které si děláte z jiných lidí. Pro obrané kouzla i pro útočné kouzla jsou 3 druhy. Ten první je kouzlo, které platí pro všechny víly. Může je použít, kterákoliv víla ať je to víla bouřky, hudby nebo klidně i květin a ohně. Druhý druh je kouzlo tvého druhu. Tyto kouzla můžou použít jen víly se stejnými schopnostmi. Např. jenom víla hudby může použít třeba kouzlo stereotyp. Tohle kouzlo by víla bouřky udělat nemohla. A třetí typ obraných kouzel jsou kouzla vymyšlená o kterých jsme se už bavily. Tyhle kouzla se vymýšlí v těch nejadrenalinových podmínkách. Např. v boji. Tam vás napadnou různé věci a vlastně o tom ani nepřemýšlíte a prostě to uděláte. Víly nemusí vědět jak na to prostě to udělají" zakončila svou dlouhou a poučnou řeč Jarnička
" Tak, ale teď už dost nudných řečí a teorie, která vám stejně k ničemu nebude a začnem kouzlit" řekla Letnička " Tak, zkusíte přesunout polštář na jiné místo je jedno kam. Je to něco jako levitace"
" Levitace? To jako až to budeme umět tak budeme moct létat?"
" Něco takového, ale u nás se většinou používají křídla" řekla Jarnička
" My budeme mět vlastní křídla?" zapištěla nadšeně Arvanee
" No samozřejmě jste víly a navíc je to pohodlnější něž nějaká levitace" řekla Jarnička
" Stoupněte si před polštář" vysvětlovala Letnička " a soustřeďte se na něho. Pak si představujte jak se pomalu pomaloučku zvedá. Pozdějc jak budete svou moc líp ovládat a přeměníte se, půjde vám to jak po másle."
" No jasně" zamrmlala si potichu Ettel. Holky udělaly to co po nich víly chtěly.Jako první se to povedlo znovu Ettel. Arvanee to docela už štvalo, že je Ettel zase lepší, protože si myslela, že tentokrát bude lepší ona.
" Jé hele, už mě to de. Žúžo" Ettel zvedala další a další polštáře a kolem se vznášelo asi už 10 polštářů.
" Vidíš" pochválila ji Letnička. Jarnička, která se už zase svalila na gauč, jen přihlížela a vypadala jako kdyby jí ty polštáře hypnotizovaly. Kolem Arvanee poletovaly polštáře a ji to začalo štvát.
" Ettel můžeš toho prosim tě nechat? Chci se soustředit" Ettel omezila své polštářové umění. Arvanee se snažila a snažila, ale ten mizera polštář se nechtěl zvednout ani o píď.
"Grr proč to nejde?!"
"Někomu to chvilku trvá. Musíš mít trpělivost" usmála se na ni Letnička. Arvanee se od Letničky odvrátila a pokoušela se dál. Ettel najednou přestala jeden ze svých létajících polštářů ovládat a polštář se otočil na jinou stranu a letěl ve vzduchu. Polštář se chystal nabourat přímo do Arvanee. Ta se na poslední chvíli otočila a v reflexu rychle natáhla ruku před sebe jako kdyby chtěla polštář odrazit. Najednou se objevila před Arvanee lehce narůžovělá stěna-bariera a polštář se odrazil a spadl na zem. Všichni čučely na Arvanee. Dokonce i Ettel pustila všechny polštáře na zem a Jarnička se zvedla. Arvanee vypadala, že nic nechápe a ani se nepohla. Letnička přišla k ní a řekla: " Páni. Tak rychle jsem u začátečnice ještě vyčarovat štít neviděla. Vidíš. Ettel se možná rychle učí, ale ty zase na všechno dojdeš" uculila se.

Pomoc

22. listopadu 2013 v 18:35 | Babu
Mám na vás prozbu. Nevíte někdo kde bych mohla sledovat The Secret Circle-Tajemství kruhu? Česky nebo klidně i s českýms titulkama (v jakékoliv řeči:-D) moc by stemi pomohli ;-)

Konec kontroly

20. listopadu 2013 v 21:52 | Babu |  Přihláška do Affs
Takže je 20. a končí kontrola Affs beru všechny nové co se přihlásili i všechny staré co se přihlásili;-) brzo (snad) dám do menu nové affs a ti co se nepřihlasili vymažu;-)

Lidičký XD

19. listopadu 2013 v 19:46 | Babu |  Info
Ahojté lidičký XD má pro vás některé béézva zprávu XD ( nevšímejte si jak píšu jsem vyšinutá XD nějaká poblblá nálada XD) jak jste si mohly všimnout tak jsem dala na blog 2 části za dva dny coš se u mě nestává XD jelikoš mám už dopojený počítač a mamka dobyla flešku z internetem ( počítač bude v prosinci slavit kulaté XD 10 narozky takže se u něj nedá chytnout wi-fi) tak možu psát až mi z toho jebne a dokud se nebude kouřit z klávesnice a počítače XD ( bože hrabe mi XD :D) takže než vyčerpán milounký internetík XD budou se tu objevovat kapitolky častějc ;)
Vaše střeštěnáááá Babu XD

blíží se konec

18. listopadu 2013 v 7:23 | Babu
Chci vám oznámit zr už za 2 dny bude konec kontroli affs takže kdo se ještě nezapsal tak ať se zapíše;-)

Kapitola 17. 1. část

17. listopadu 2013 v 18:56 | Babu |  Letnička a Jarnička
Další kapitola ;).
Upozornění: podle mě je to nudné :D
Uporoznění2: zase jsem to musela rozdělit do dvou nebo tří částí :D to bych nebyla já, kdybych to zas neroztáhla co? :D

KAPITOLA 17.

V prázdné šeré místnosti se najednou objevila záře a s ní i čtyři postavy. Přistání bylo opět trdší a Arvanee se zapotácela a spadla na Jarniččiné polštáře, které ležely na zemi. Všichni se začali smát. Ettel přišla k Arvanee, podala jí ruku a pomohla vstát. Když Arvanee vstala, nervózně se koukla z okna. I když bylo léto, tak se začalo pomalu, ale jistě šeřit a to znamenalo, že už je pozdě.
" Už je pozdě" řekla Arvanee " měly bychom už jít"
" Arvanee má pravdu" přisvědčila Ettel " Naši rodiče o nás budou mít starost. Teda "naši" rodiče. Navíc v té zpropadené knihovně nebyl signál, mám 3 zmeškané hovory od mamky"
" Klidně běžte, ale mohly byste tak v 10:30-11 hodin dojít?" zeptala se Letnička
" Tak brzo?" zeptala se nabručeně
Jarnička
" Jo tak brzo"
" Ale vždyť zítra mají přijet-" namítla Jarnička, ale Letnička ji přerušila " Víš, jak jsou pomalí, bude jim to hrozně dlouho trvat. Přijedou nejdřív zítra odpoledne"
" Kdo má přijet?" zeptaly se Arvanee s Ettel zaráz
" To zjistíte zítra" řekla Letnička
" Jáj, další překvapení…Dnešek byl zatím ten nejdelší den, jaký jsem kdy zažila" postěžovala si Ettel
" Tak už jděte a vyspěte se" řekla Letnička. Doprovodila je k vchodovým dveřím a rozloučila se. Letnička došla k Jarniččinému pokoji a rozloučila se. Ospale dokráčela ke svému pokoji, vlezla do koupelky a osprchovala se. Pak se oblékla do pyžama a lehla do postele. Za 3 minuty byla tuhá. U Jarničky to bylo dost podobné, ale jenom co si lehla, usnula a nic ji nezajímalo.
Překvapením bylo, že první kdo vstal, byla Jarnička. Chvíli se převalovala v posteli, jestli ještě neusne, ale pak to vzdala. Vstala, oblekla se do županu a sešla dolů do kuchyně. Asi čtvrt hodinu později se probudila i Letnička. Šla dolů do kuchyně a uviděla Jarničku jak se lžičkou hrabě v cereálních čokoládových kuličkách s mlékem.
" Co tak brzo po ránu?" zívla Letnička"
Ty už si vzhůru?"
" Ne, spím a hrabu se tu v kuličkách… a sem náměsíčná…" řekla ironicky a taky zívla. Letnička si vzala misku a nasypala si čokoládové kuličky a zalila pořádnou hordou mléka. Vzala si lžičku a sedla si naproti Jarničky. Chvíli jen tak mlčky jedly, když se pak ozvala Jarnička: " Proč jsi chtěla, aby holky přišly?"
" Pamatuješ na 2 rok na Fairy University?"
" Jo, proč?"
" No a pamatuješ na to cvičení v hodině obrany jak nám učitel řekl ať odpálíme ty polštáře a věci nebo co to bylo?" Jarnička se na Letničku podívala nechápavým výrazem " Jak říkal, že je to perfektní odreagování" Jarnička měla pořád ten samý výraz. Letnička to zkusila ještě jednou " Když se s ním rozešla učitelka matiky a on chtěl něco vyhodit do vzduchu"
" No jo už vím. Proč si o neřekla hned?" Letnička se bouchla do čela
" Bože. Já se ti to snažila říct, jenže ty sis nemohla vzpomenout"
" Víš já si obsah hodin moc nepamatuju-počkat, ty chceš, aby holky vyhazovaly MOJE věci a polštáře do vzduchu?"
" Neřekla jsem, že TVOJE. Navíc se nemůžeme pořád spoléhat na to, ž spojí kouzla a všechno v okruhu jedné míli vybouchne"
" To je fakt"
" Navíc od čeho máme kouzla" řekla Letnička a mrkla jedním okem
" Já vím, ještě jsem si nezvykla na to, že nemám křídla. Kolik je vlastně hodin?" zeptala se Letnička
" Vím já. Tys říkala, že je brzo ráno, já čas ráno nepoužívám" Letnička vytáhla mobil z kapsy županu a koukla kolik je hodin
" Ono už je 10 hodin! Holky dojdou za půl hodiny!" jančila Letnička
" Klid! To zvládnem. Není toho moc jenom vykouzlíme a naskládáme polštáře. To zvládnem ano?" řeka Jarnička a začala ji uklidňovat
" Dobře" řekla Letnička a začala zhluboka dýchat
" Teď půjdem nahoru, oblečem se a sejdeme se za 15 minut tady dole a připravíme to. OK?" zeptala se Jarnička
" OK" Obě vstaly od stolu, vyšly po schodech a každá zamířila do svého pokoje. Tam se oblékly, vyčistily zuby a učesaly. Za 15 minut byly obě
připravené dole v obývacím pokoji i když Jarnička s 5ti minutovým zpožděním.
" Tak vidíš. Stačí už jenom vyčarovat pár hodně měkkých polštářů a bude to"
" Jo, jo, jo už jsem v klidu" řekla Letnička " Jdem na to" Obě víly si spojily k sobě ukazováček a prostředníček na každé ruce, všechny čtyři prsty pak opět spojili, zavřely oči, ruce si daly blíž k obličeji. Na konečcích prstů se jim začala objevovat matná záře. Ruce pak natáhly před sebe a vyslovily zaklínadlo: " Polštáře potřebujeme teď, kupo objev se nám hned!" z prstů jim začaly střílet barevné kuličky, které, když dopadly na zem změnily se v polštář. Za chvíli byla část podlahy pokrytá polštáři. Když bylo hotovo obě víly se s vyčerpáním svalily na gauč.
" Och, v Evérii je to mnohem jednoduší" vzdychla Letnička
" V Evérii je všechno jednoduší" najednou se ozvalo cink. Někdo zvonil na dveře" To budou holky, běž jim otevřít" řekla Jarnička
" No tak dík" Letnička z námahou vstala a šla otevřít. Před dveřmi stála Arvanee s Ettel.

Tak dneska to šlo mnohem rychlejc než včera :D doufán, že se líbilo ;)

Melisa a planeta Mythus-1. kapitola-2. část

16. listopadu 2013 v 14:51 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Tak po hóóóódně dlóóóuhé době je tu další část Melisy ;)
Kolem školy bylo pár zahrad a les. Les mám hrozně ráda. Jemný větřík, zvuky ptáků kolem. Za lesem byla ještě jedna velká louka. Sedla jsem si na trávu a užívala jsem si chvilku klidu. Nikdo nebyl kolem jen malí mravenečkové a ptáci. V hlavě se mi honilo plno myšlenek, ale nechala jsem je být. Lehla jsem si do trávy a dívala se na jasnou oblohu bez mráčků. Nevím kolik času uběhlo a možná jsem i na chvilku usnula, ale když jsem se probudila a podívala se na hodinky, byly dvě hodiny pryč a já se měla vrátit. Šla jsem pomalu a užívala si zbytku ticha. Došla jsem ke škole, prošla chodby a vyšla schody. Před dveřmi jsem se zhluboka nadechla. Otevřela jsem dveře a vešla. Když jsem se podívala po pokoji, myslela jsem si, že jsem se zbláznila. Všude byly rozházené růžové kufry a oblečení kolem. Pak došla moje spolubydlící. Byla to taková ta nafintěná holka s blonďatými, lehce vlnitými vlasy, která miluje růžovou. S ředitelkou si hodně rozuměly.
" Ježiši, co to máš na sobě? A ty vlasy…" řekla. No milé přivítání.
" Ahoj, jsem Melisa taky, tě ráda poznávám"
" No jo, když myslíš" odbyla mě
" Hele proč jsou všude tvoje kufry? Já myslela, že jsi měla už vyučování" zeptala jsem se
" Jasně, že jsem měla už vyučování. Ty kufry dojely dneska. Všechny se mi nevešly do limuzíny. Tak je dovezly dneska" slovo limuzína, řekla tak opovrženě, jako kdyby to bylo, nevím co. Šla jsem se podívat do svého pokoje. Moje skříň byla otevřená a v ní cizí oblečení.
" Proč jsou tvoje věci v mojí skříni?" zeptala jsem se
" No, všechny se do mojí skříně nevešly a tvoje byla skoro prázdná, tak jsem to dala do tvé" už jsem ti říkala, že se rychle naštvu? Jestli ne tak koukej.
" Tak počkat" řekla jsem a rozhodila ruky " jsem tu teprve 2 hodiny a ty už mě štveš! Za 1) Moji skříň nebudeš používat na své věci! A za 2) ještě jsi mi neřekla ani svoje jméno!"
" Takže" začala a udělala jakýsi pohyb rukou " takhle se mnou mluvit nebudeš. Víš vůbec, kdo já jsem?"
" Ne, ještě jsi mi neřekla svoje jméno. Kdo?" zeptala jsem se drze
" Jsem dcera sponzora téhle školy a má máma je osobní asistentka módní návrhářky, ale podle toho co máš na sobě, ji znát nebudeš" řekla a podívala se na mě z odporem
" Haló, jsi hluchá? To jméno prosím" bože, tohle byl rozhovor, jak pojďme dom a zpátky.

" Cassis [Kejsis]. Jmenuju se Cassis"

" Díky" zbytek dne jsme spolu nepromluvily. Ona si odnesla věci, no spíš si je měla odnést. Neodnesla. Tak jsem jí je vyházela na chodbu. Asi v 19:00 mě šla do pokoje říct: " Jdeš na večeři nebo tu budeš jen tak ležet?" zvedla jsem se a šla. Večeře nebyla nic moc. Bylo to nějaké maso (asi od minulého týdne) s bramborama a k tomu jsem musela poslouchat chichotání od vedlejšího stolu, kde seděla moje nová spolubydlící. Moc jsem toho nesnědla a vrátila se do pokoje. Bylo přibližně 23:30 a já ještě nespala. Místo spánku jsem se nervově zhroutila. Ano, nervově zhroutila. Přemítala jsem si všechno, co se mi v posledních dnech stalo: Rozloučení všech kamarádek, cestu do internátní školy, hrozně " zajímavý" rozhovor v ředitelně, hádku s tátou, procházka v lese, něco mezi hádkou a rozhovorem se svou novou spolubydlící a večeře, u které jsem seděla sama a pitvala se v jídle. Rozbrečela jsem se. Slzy se mi objevily z ničeho nic a asi hodinu jsem probrečela. V hlavě jsem měla tolik myšlenek, že jsem je nedokázala seskládat a pochopit. Byla asi 1 hodina ráno, když jsem usnula. Ráno mě vzbudil tlukot na dveře. Vstala jsem a šla otevřít. Ve dveřích stála ředitelka. Podívat se na takový obličej ráno, si vzhůru, i kdybys nechtěla.

" Dobré ráno Melso" začala

" Meliso" opravila jsem jí znovu. Ta musí mět problém se jmény jsem zvědavá, jestli zná to svoje.

" No vždyť říkám. Včera jsem ti zapomněla dát rozvrh, sešity a učebnice" no vždyť říkám problém s pamětí
" Tak jestli po mě už nic jiného nepotřebuješ tak já půjdu" asi dvě sekundy jsem uvažovala, ale pak mě to přestalo bavit tak jsem jen kývla, že nic nepotřebuju ona odešla. Cestou do pokoje jsem nakoukla do pokoje Cassis.Cassis už byla vzhůru a seděla před svým zrcadlem (které asi dovezli a přimontovali, protože já jsem ho tam neměla) a dávala si asi pleťovou masku? Těžko říct bylo to zelené a divné, kdo ví z čeho to měla. Došla jsem do svého pokoje dala ty protivné učebnice a sešity ke kraji postele a znovu jsem si lehla. Byla sobota a já jsem nemínila vstát dřív než v 10 hodin a taky jsem chtěla zaspat tu noční můru a zase se probudit doma ve své krásné a měkké posteli bez otravné spolubydlící. Ovšem to se nestalo. Vzbudila jsem se o půl jedenácté, když se My Lady trápila nad tím co si vezme na sebe. Horší to snad být ani nemohlo. Mýlila jsem se? Ano. Po obědě došly Cassiny upištěné kámošky. Pištěly tak, že jim ani nešlo rozumět jediné co jsem slyšela bylo: " Jééé super outfit. Kde jsi ho koupila? Ááááá…" atd. Tohle jsem nehodlala poslouchat. Vyšla jsem na chodbu a přivítaly mě naprosto krásně. Jedním velkým znechuceným "Óóó" pak si začaly šeptat a jediné co jsem pochytila bylo: " Pane bože co to má jako na sobě?" a " Ježiši šak ty barvy k sobě neladí" asi byly slepé, ale ty barvy ladily. Měla jsem na sobě normální tmavomodré rifle a černé tričko ze stupidním názvem I ♥ Paris. Nesnáším Paříš, ale mám tričko. Dobrý co? Dostala jsem ho od taťky, když mi řekl tu radostnou novinu " Zařídil jsem ti pobyt v Internátní škole v Paříži…" byla jsem z toho tak v šoku, že jsem se zmohla jen na " Oh?" no, ale zpátky k přítomnosti. Jakmile jsem uslyšela ZNOVU poznámku o tom co mám na sobě řekla jsem: " Bože co je tohle za generaci?" a práskla jsem dveřma. Rozhodla jsem se jít zase na louku na, které jsem byla včera. Bylo tam hezky, útulno, malé červené berušky z černýma tečkami, které ti lozily po ruce a HLAVNĚ nikdo netrousil poznámky o tvém vzhledu. Loudala jsem se lesem a kopala skoro do všeho co jsem našla. Když jsem prošla les a stála před začátkem louky všimla jsem si, že tam někdo je. Dvě osoby, které se smáli si mě všimli a zamávali mi, abych šla za nimi. Šla jsem.

Jo!!!!! Konečně :D 20 minut mi trvalo než jsem ten blbý text skopírovala! 20 minut!! :D bylo to o hubu :D ale vyhrála jsem válku mezi mnou, blogem, wordem 2003 a 10 let srarým počítačm!!!! :DDDD


pardon

16. listopadu 2013 v 14:31 | Babu
Kdyby se tu objevili nějaké nesmyslné texty tak se omlouvám, ale zápasím s wordem, blogem a 10 let starým počítačem a oni vyhrávají!!! :D děkuju za pochopení Babu

Obrázek ruky

10. listopadu 2013 v 17:06 | Babu

To jsem dneska namalovala, když jsem měla psat slohovku:-D tak trochu jsem se nudila:-D není to sice dokonalé, ale mě se to docela líbí, ne docela moc:-D co na to říkate?

Možná všecho končí...a asi je to správně...

7. listopadu 2013 v 17:36 | Babu
Možná všechno končí...a asi je to správně... To je nadpis dnešního dne. Asi jste se lekly, že končím z blogem. A neměly jste pravdu XD tohle není ani o winx ani o jednom z mých příběhů, ale je to zpráva, kterou jsem se dneska dozvêděla. Začlo to takhle (nebudu začínat uplně od začátku, protože by jsme tu byly do příštího pátku:-D ) dneska pro mě mamka dojela do školy, protože my bylo blbě:-\ mamka si mě vyzvedla a jely jsme za ní do práce, tam jsem si položila aktovku a šli jsme do restaurace, která je asi 10 kroků od mamčciné práce:-D došly jsme tam, objednaly si jídlo a pak došel Petr (mamčin přítel... nesnášim ho:-D ) objednala jsem si nudlovou polévku a vepřové medailonky:-D bylo to dobré, kdyby mi nebylo blbě a já všechno snědla:-D no tak dál dojedly jsme pak jsme šli zas za mamkou do práce a ona pak šla na soud a to nás přivádí k tématu. Mamka se soudí s mým otcem-_- atd...(toho vás taky ušetřím:-D ) soudí se já nevim asi 2 roky. Když došla z toho soudu volala babičce a říkala jí, že už tam nemusí chodit a, že rozsudek bude 3 prosince!!!! Možná konečně ta nenávist toho všeho už končí!! A mě zpadl kámen ze srdce! Byla jsem uplně happy, když jsem to zjistila:-D sice jsem svou radost skrývala, ale v duchu jsem byla uplně úúú (šťastná:-D ) Tak to je z dneška všechno. Sice to s ničím nesouvisí, ale napsat jsem to musela! :-D

Nominace oz Ziki a S!ery

3. listopadu 2013 v 17:18 | Babu
Byla jsem nominovaná rovnou dvakrát :D
Otázky od Ziki:
1) Máš ráda winx?
JOO!!! Miluju je!!
2) Která je tvá nej winx?
Roxy
3) Proč?
Ani nevím, možná je to tím, že se mi trošku podobá ve vlastnostech nebo je to tím, že miluje zvířata jako já
4) Tvá nej Trix?
No možná Icy nebo Darcy
5) Proč?
Darcy asi proto že je taková ladná :D a Icy protože je ta nejzlejší
6) Nej serie?
Jednoznačně 1. serie a 4 serie
7) Nejhorší serie?
Asi 5. serie
8) Nej zvíře?
Pes
9) Kde nejdál si byla na dovolené?
Nevím jak je to ze vzdáleností ale buď v Egyptě nebo v Turecku
10) Nej zážitky z dovolené?
Skoro na každé dovolené se mi něco stalo :D

Otázky od S!ery:
1) Tvá nejoblíbenější písnička?
Je jich hodně, ale zrovna asi Alice a Naštěstí
2) Předmět nejvíc nesnášíš?
Fyzika a matika
3) Taky nesnášíš pomluvy?
Jo, docela jo
4) Chtěla by jsi na sobě něco změnit?
Nevím víceméně jsem ze sebou spokojená až na obličej :D
5) Nejoblíbenější barva?
Fialová ♥
6) Máš ráda Winx club?
Jj :D
7) Už jsi někdy měla příšernou trému?
Jo docela často :D
8) Posloucháš ráda hudbu?
Jjj
9) Trávíš ráda volný čas s kamarádkami?
Dřív jo, chodila jsem skoro každý den ven s kámoškama, ale od té doby co jsme se přestěhovali tak bych chtěla, ale mám to daleko
10) Stal už se ti někdy příšerný trapas?
JO :D

Otázky pro nominované:
1. Maluješ ráda?
2. Tvůj nejoblíbenější předmět?
3. Tvůj nejneoblíbenější předmět?
4. Tvá oblíbená učitelka a jakého předmětu?
5. Zase tvá nejneoblíbenější učitelka a čeho?
6. Máš nějakého domacího mazlíčka?
7. Jakého?
8. Tvůj nejoblíbenější zpěvák/zpěvačka/skupina?
9, Čteš ráda?
10. Jaké máš další oblíbené seriály než winx, pokud je máš ráda?

Nominovaní:
Ziki
S!era
kamilkadf
Lenča

P.S není to poviné nemusíte odpovídat