!!! Kontrola a nábor Affs\SB ZDE !!!

Prosinec 2013

Arvanee

31. prosince 2013 v 17:24 | Babu |  Letnička a Jarnička
Takže jsem malovala Arvanee v Paint tool-SAI neříkám, že se mi povedla, protože nepovedla :D Je to můj druhý pokus a radši nechtějte vidět ten první :D P.S ty křídla jsou hrozný já vím :D a postava není moje jen jsem ji obkreslila

Melisa a planeta Mythus 1. kapitola 8. část

30. prosince 2013 v 11:00 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Jak jsem říkala trošku dlouhé :D úspěšně vám, ale můžu říc, že se blížíme už ke konci 1. kapitoli :D už jenom jedna část!! :D těsně před Silvestrem ;)
" Stejně by ses to musela jednou dozvědět. Ale pojď dovnitř. Vy dva taky" vešla jsem dovnitř, vyzula se a sedla si do obýváku na gauč.
" Kde je Clarissa?" zeptala jsem se táty
" Ještě není doma, přijede za hodinu" odpověděl mi. Když už došli aj ti dva, spustila jsem starou odrhovačku: " Řeknete mi už někdo, co se tu sakra děje?"
" No víš…" začal Jason
" Ty mlč! Vám dvěma nevěřím už ani slovo!" vyštěkla jsem po Jasonovi a ten okamžitě zmlkl. Mám u něho respekt. " Chci to slyšet od něj" řekla jsem a ukázala na tátu.
" No tak dobře" povzdychl si znovu taťka " Ty víš, jak zemřeli tví praví rodiče, že?"
" Jasně, že to vím. Sám jsi mi to řekl. Říkal jsi, že umřeli při autonehodě, pak, že jste byli dobří kamarádi a nakonec jste mě adoptovali. Tohle už známe a dál?" ptala jsem se
" Víš, je to trochu složitější. Tvoje máma nebyla normální člověk" řekl táta. No super.
" Jestli začneš s tím, že byla výjimečná, udělala spoustu dobra a byla mladá a krásná, tak se zavřu do pokoje a začnu ječet" řekla jsem mu
" Výjimečná byla, moc dobra teda neudělala, ale připouštím, že už jsou takový. Mladá nebyla a ani není, je to stará rašple, ale krásná teda je" co to taťka k sakru zas mlel za hovadiny?
" Počkat" zarazila jsem ho "Nebylo tam trochu přítomného času? A co jsi tím myslel, že už jsou takový? Oni? Stará rašple?" zřejmě jsem mu vyklopila moc otázek najednou.
" Položila jsi mi hodně otázek najednou Lis" no vždyť to říkám " Víš, tvoje matka…tvá pravá ona totiž…no…" sekal se taťka
" Vymáčkni se!"
" Ona ještě žije. A nejspíš bude žít ještě hóódně dlouho" řekl mi taťka překvapivou zprávu. Vykulila jsem na něho ty svoje bulvy. Co? Ona ještě žije? Proč mi to nikdo nikdy neřek? Proč mi všichni lhali? Myslela jsem, že se mi rozskočí hlava. " Lis? Jsi v pořádku?" zeptal se mě, když jsem neodpovídala. No toš né asi. Jsem naprosto happy, protože jsem se dozvěděla, že moje matka žije, a proto, že mi snad skoro všichni lhali.
" V pořádku? Ty si myslíš, že jsem v pořádku?!" tak jo zas se mi začal zvyšovat hlas. " Myslíš si, že bude každý v pořádku, protože se právě dozvědět, že jeho matka po 13 letech žije, že jsi ji nazval starou rašplí a že mi ti dva nejspíš celý rok lhali?! Tak to jsi na omylu, milí otče! Já totiž nejsem v POŘÁDKU!" hnědé vlasy mi začaly zuřivostí padat do tváře.
" Meliso, musíš se uklidnit" promluvila po dlouhé době Jenna
" Uklidním se ráda, ale až mi konečně řeknete co se tu děje! Protože já jsem se ještě celé odpovědi nedočkala! A teď k vám dvou!" na chvíli jsem se uklidnila, ale že by mi to vydrželo, to netvrdím " Vy dva ho znáte? Proč jste mi celý rok nic neřekli? A proč jste na mě vybafli u dveří domu? Nebo pro to máte taky nějaké fantasmagorické vysvětlení?!"
" No, vlastně jo. Jenže není fantasmagorické, ale pravdivé" řekl Jace
" Fajn, já poslouchám" řekla jsem a uvědomila si, že stojím a už nesedím na gauči. Sedla jsem si a Jason začal vysvětlovat: " Takže, pamatuješ si ty hodiny dějáku? Jak mlel o těch Olympských bozích apod.?"
" Ne, nepamatuju, i když to bylo naposled včera, co jsme měli tu hodinu" řekla jsem mu ironicky
" No dobře, tak ty legendy, pověsti, příšery, bozi…prostě všechno je pravda" řekl mi dost překvapivou zprávu. Myslela jsem si, že jsem se zbláznila.
"Co?" vykulila jsem na něho oči
"Hele Lis, já jsem polobůh, Jenna taky a ty taky. Nic složitýho. Jeden z našich rodičů je polobůh. Chápeš? Máš to v krvi" na chvíli jsem přestala dýchat.
" No jasně. Ještě mi ty řekni" otočila jsem se na tátu " Že máš tajemnou minulost, o které nikdo neví"
"Nó…" protáhl. To se mi snad zdá
"Tak dělej tati, mluv!"
" Tví praví rodiče-"
"Myslíš, matka nebo otec, kterým je přes 3000 let?" přerušila jsem ho
" Vlastně tvá matka. Otec byl pouhý člověk" vysvětlil. No konečně se to začíná aspoň trochu vyjasňovat.
" A ty jsi co? Pořád s mě to ještě neřek"
" Já jsem polobůh. Jenže jsem se toho vzdal. Příšery mě už nepronásledují a na všechno to božstvo se snažím zapomenout" Okey, táta bývalý polobůh, má nově nalezená matka, přes 3000 let stará a moji kámoši o kterých jsem si myslela, že jsou aspoň trochu normální, jsou taky divní. Tak co bude dál? Upečem si koláč?
" Tak jo…Tohle musím rozdýchat" řekla jsem po chvilce. Když jsem se trochu uklidnila a malinko, fakticky jenom malinko vstřebala všechny tyhle informace, na něco jsem se zeptala: A co ten váš rozhovor?"
" Jaký rozhovor?" zeptala se mě Jenna a nechápavě se na Jace podívala
" Ale prosim tě, nedělej jako, že nevíš. Ten rozhovor s učitelem v kabinetu dějáku" Jenna s Jasonem se na sebe znepokojivě podívali
" Ty o tom víš?" zeptala se mě znepokojivě Jenna
" Ne nevim, právě jsem si to vymyslela" řekla jsem ironicky " Jasně, že o tom vím a o té hádce na chodbě taky"
" O tom taky?" zeptal se nejistě Jason
" Jo, o tom taky. Úplně o všem" slovo všem jsem zdůraznila tak, že se trochu začervenal " Na chodbě jste na sebe ječeli jak pošuci"
" No tak to nám trochu zkracuje povídání" řekl Jason, když znovu zbělel. Ono je toho víc? Kruci! Copak nikdo koho znám nemůže mít aspoň částečně normální život?
" No jo, to je fakticky skvělá zpráva" řekla jsem mu se sarkastickým úsměvem na tváři
" To jo" teďka se vysvětlování ujala Jenna " Víš, jak ti bůžkové bydleli na hoře Olymp?" přikývla jsem " Tak oni se přestěhovali ze Země na jinou planetu" planetu? A pak, že ve škole nelžou. Prej, Země zřejmě jediná obydlená planeta ve vesmíru.
" Ještě mi řekni, že je to Jupiter. Planeta s plynným povrchem, ale žijou tam magorická stvoření" tohle jsem si z příroďáku pamatovala.
" Ne, Jupiter to rozhodně není. Je to planeta Mythus" vysvětlovala Jenna a Jason vedle ní přikyvoval
" Nó…tak o ní jsem neslyšela" řekla jsem
" No jasně, že jsi o ní neslyšela, je-" začal Jason, ale já ho přerušila
" Heleďte, já si myslím, že je to blbost. Zajděte si k doktorovi. Někdo vás praštil do hlavy nebo jste spadli na hlavu nebo něco! Třeba máte otřes mozku, nebo vnitřní krvácení. Máte halucinace. Blbečci na nějaké divné hoře, blbečci zvaní polobohové, blbečci všude…Já vím, že bych se mezi blbečky, hodím, ale i tohle je na mě moc!" no jo, ječení se opět dostavilo
" Ale ty musíš je-"
" Já nikam jet nemusím!" přerušila jsem Jace dalším svým ječením " Pokud si ještě pamatuju, mám svobodnou mysl! A svobodná mysl mi říká: Já-nikam-nejedu!" zaječela jsem. Prudce jsem vstala z gauče a šla se zavřít do svého pokoje. Ozvalo se PRÁSK! Dveře byly naštěstí z dobrého materiálu a moje práskání už několikrát přežili. Z pokoje jsem jenom slyšela tlumený rozhovor.
" Co budem dělat?" ptala se Jenna
" Potřebuje jenom trochu času, než se vzpamatuje. Bylo toho na ni moc" říkal jim táta
" Ale my toho času moc nemáme" namítl Jason " Můžou ji tu co nejdřív najít"
" Jason má pravdu" řekla Jenna " Nemůžeme čekat donekonečna"
" Můj dům má částečnou ochranu před příšerami. Můžete tu ještě chvíli zůstat" pověděl jim táta
" Ale jen částečnou. Dlouho to nevydrží" namítl Jason
" To sice ne, ale dá nám to čas. Snad se Melisa vzpamatuje. Mezitím dám vědět vaší babičce, že jste tu" povzdychl. Sedla jsem si na postel a pokoušela si to všechno ujasnit. Lehla jsem si a vedle mě byl spokojeně položený skicák. Už jsem vám říkala, že ráda maluju? No a pak jsem zřejmě usnula. Co se divíte? Byla jsem unavená. Kdybyste celý rok bydleli s Cassis a každé ráno padali z postele, taky byste se nevyspaly. Zdála se mi noční můra:

Byla jsem někde na pláži. Spokojeně jsem se opalovala, když se najednou zatáhlo.

Melisa a planeta Mythus 1. kapitola 7. část

27. prosince 2013 v 1:19 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Ještě teď jsem to upravila a hážu to sem :DTak, tahle část je zase kratší, protože to přístě bude pro normální lidi zase dlouhé :D Mimochoodem já normální nejsem :D většinou čtu knížky v průměru nejmíň 400 stránek takže...:D

Došla jsem před dveře, když najednou něco skočilo ze stromu a hrozně mě vyděsilo.
"Ne, počkej!" byl to Jason, který se najednou i s Jennou objevili vedle mě v tmavém a divném oblečení s…to byly zbraně? Příšerně jsem se lekla a ruka sama od sebe no…silně zaklepala na dveře.
"Áááá! Bože, co tu sakra děláte?! Hrozně jste mě vyděsili! Oba! A co to máte na sobě-?" otevřely se dveře a v nich stál táta.
"Co se tu děje? Slyšel jsem jekot a-Lis? Ahoj Lis. Čekal jsem tě pozdějc. Pojď sem. Moc jsi mi chyběla a navíc jsi mi nevolala. Co se-A co vy tu děláte?" že já mám takové štěstí a mívám tak krásné přivítání.
"Počkat, počkat, počkat. Pomalu. Móóóc informací najednou! Vy se znáte?" zeptala jsem se a ukázala na ty dva v černém "A vy. Jenno, Jasone, měli jste jet domů" byla jsem hrozně mimo. Nic jsem nechápala. Vůbec nic!
"Jenna a Jason? Hm...Málem jsem vás nepoznal" co to taťka k sakru mlel za hovadiny?
"Co?! Může mi kruci už někdo vysvětlit, o co se tu jedná?!" pár posledních slov jsem trochu zaječela, i když jsem chtěla, aby to znělo aspoň trochu klidně.
"Hele Lis" začal Jason. Chytl mě za ruku a přitáhl k sobě "Tobě chybí mamka, že jo?"
"Já nevím, kdo mi chybí!" řekla jsem a vyškubla se mu. Co mu po tom bylo? "Navíc, k čemu ti to je?" hodil po mě pohled, kterému jsem po dlouhé době porozuměla. Nejsem jediná, která tu něco nechápe.
"Prostě mi to řekni, jo?" usmál se na mě tím svým krásným úsměvem a velkýma hnědýma kukadlama.
"Jak ti mám říct něco, co nevím? Jsem adoptovaná."
"Proč…Proč jsi nám to nikdy neřekla?" zeptal se znova
"Neptali jste se" řekla jsem mu jednoduše
"Ou…" tak jo, teďka vypadla ještě zmatenějc
"To je teď fuk!" vyštěkla jsem na něho " Jelikož jste mi ještě neřekli co se tu doprkýnka děje, chtěla bych vysvětlení" nějakým způsobem jsem dokázala neječet
"No dobře" povzdychl táta "Stejně by ses to musela jednou dozvědět. Ale pojď dovnitř. Vy dva taky"

Šťastný nový rok :)

25. prosince 2013 v 22:05 | Babu
Když už jsem nestihla napsat vám ať si užijete Vánoce a dostanete hodně dárků, tak vám aspoň přeji do Nového roku :) Hodně zdraví, štěstí, úspěchu...však to znáte :D
Jen tak mimochodem, jak jste si užili Vánoce? A co dárky? :) ;)
A jako poslední obrázek :)

3. film!!!

22. prosince 2013 v 19:35 | Babu
Ahojte všichni!!! Procházela jsem stránky winx, jestli s nějakou tou kapičkou štěstí třeba nenajdu info, že bude i 7. serie winx a našla jsem tohle:Coming in spring 2014 for USA and Italy. Neboli: Již na jaře 2014 v Italii a v USA!!!!!
Nevím jestli jste o tom věděli nebo ne, ale pro mě je to skvělá zpráva!!!!! Ještě nevím o čem to bude, protože nic víc k tomu nebylo, ale hrozně se těším!!!

Melisa a planeta Mythus 1. kapitola 6. část

21. prosince 2013 v 13:47 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Tak jo hlavně se nelekněte, protože je to dlouhé :D nějak mi to nevyšlo :D
Toho učitele jsem sice moc bláznivě neudělala, ale co už :D
A pro ty co se ptají: Ano ten konec jsem takhle zakončila schválně :D

Když jsem šla kolem, uslyšela jsem nějaké hlasy.
"Ale jak ji tam máme dostat? Jenom tak s náma nepujde" byl to hlas Jenny a já se začala třást. Copak byli nějací 13ti letí členi nějakého gangu? Co pak by mě po tom roku zradili? No jo, měla bych omezit fantasy filmy. Ale fakt, Jenna mluvila tak nějak vážně, což se v jejím případě NIKDY nestává.
"Nějak jí tam musíte dostat! Tady je v pořádku, ale jakmile vyjde ven ze školy a pojede domů, je ve velikém nebezpečí" odpověděl jí učitel. Proč všichni mluví tak vážně? Někdo umřel? Ale to je kravina. Kdyby někdo umřel, tak by nebyl v nebezpečí. Nebo jo? Ale jo. Někomu umřel rodič a byl zadlužený a ten komu to dlužil, se naštve a chce ho zabít a-Dost! Konec sci-fi filmů!
"Ale to přece nejde! Nemůžem jí to jenom tak vyklopit" to byl Jace? Jí? Takže jsou tam oba a mluví o holce, fajn. Ale co, nebudu ze sebe dělat blbou. Asi mluví o mně co? Pokud vím, Jenna a Jason žádné jiné kámoše nemaj.
"Tak jí to nevyklop, ale normálně řekni" tak jo tohle mě děsilo. Teď ten učitelský blázen mluvil móóc klidně.
"Tak to, ale nejde!" zapištěla Jenna. Tohle byla ta Jenna, kterou jsem znala
"Ale jo, de. Buď jí to řeknete, nebo se dalšího dne už nedočká!" Co? Nedočká? Sakra!
"Stejně to jenom tak nejde" trvala na svém Jenna
"Dnes to už nechte být. Promluvíme si zítra" ozvali se kroky a já musela vypadnout. Schovala jsem se honem za sloup, když se ozval hukot otvírání dveří. Ze dveří vyšli Jenna a Jason.
"To přece nejde. Nemůžem jí to jenom tak vyklopit" vyklopit co? Proč to nikdy nedokončí?!
"Já vím, já vím. Nechme to pro dnešek už být" řekl jí Jason a vydali se do svého pokoje. Šla jsem do pokoje za uječenou Cassis. Ráno, když jsem se s Jennou a Jasonem setkala, byli trochu nervózní, ale snažili se to nedávat najevo. Až na to, když na sebe házeli pohledy, kterým jsem nerozuměla. V některých hodinách jsme měli už celkem volno a Jason a Jenna na sebe pořád házeli pohledy. Některé byly dost zlé. Kdoví co se u nich v pokoji stalo. Jednou o přestávce jsem je našla, jak se hádají? Nevím, ale myslím, že na sebe křičeli.
"Ne!" zařvala Jenna
"Proč ji vlastně nechceš vzít sebou?"
"Ne, že bych ji nechtěla vzít sebou, ale o ničem 13 let nevěděla. Je to pro ni nebezpečné a navíc ji nebudem brát sebou jenom proto, že se ti líbí" já se mu co?
"Tohle sem nepleť. Hele jestli ji nevezmem sebou tak nastoupí do taxíku, taxík ji odveze za, Paříš, do toho jejího městečka, vystoupí s taxíku a je po ní!" tak jo tohle už jsem nechtěla poslouchat. Šla jsem za nimi a nahodila svůj nicnevědící tón.
"Ahojte! Co probíráte?" zeptala jsem se a uculila. Trošku se lekly, ale dělali jakoby nic.
"My?" zeptal se Jason
"Ne, ten duch vedle vás. Šklebí se na tebe a dělá ti rohy. Samozřejmě, že vy" odpověděla jsem mu
"Hi, hi my tu jen tak blbnem" řekla Jenna
"No to určitě" zamrmlám si pro sebe
"Co?" zeptal se znova Jason
"Nic, nic, nic…." řekla jsem ledabyle a odhodila rukou. Zazvonil zvonek a my jsme zalezli zpátky k učitelskému bláznovi.
"Tákže, druhou hodinu si proberem tu no…" všichni čekali a čekali " Už vím! Pověst o té pavoučí babce Arachné a teď si proberem-"
"Ehm, pane učiteli?" přerušila jsem ho
"Ano Lis?" to byl jediný učitel, který mi tak říkal
"První hodinu už jsme měli. Teďka začíná druhá" oznámila jsem mu
"Áha. No, neva. Tak si proberem jenom tu babku, stejně to většině z vás k ničemu nebude. Počkejte chvilku" řekl a pak odešel. Nikdo nevěděl co dělat, protože u něho je možné naprosto cokoliv, tak jsme si mezi sebou jenom tak šuškali. Za 10 minut došel v nějakém pavoučím kostýmu a s 8 pavoučíma, chlupatýma nohama
"Co to do prkýnka je?" zeptala jsem se Jenny, která seděla vedle mě
"Nemám šajna. Tohle je moc šílené i na mě"
"Měla by to být pracovní pomůcka" řekla Jason, který se právě otočil k nám (sedí před náma) " Říkal mi to jeden kluk z minulého roku"
" Jasně, pracovní pomůcka" zašklebila jsem se
"Jasone?" zeptá se ho učitel. Jason se otočí.
"Ano pane učiteli?"
"Neruším tě?" zeptá se ho
"No víte…ani né" řekl mu Jason
"Tak se otoč!" řekne mu a hodí po něm dost hnusný pohled. Proč pořád ty pohledy? To to nemůžou normálně říct? Nebo aspoň naznačit rukama co se děje? Né, oni po sobě musí pořád házet ty kukuče, aby jim člověk nerozuměl!
"Takže, víte proč se děti cyprdy Athény bojí pavouků?" zeptal se učitel
"Protože už neexistují a proto, že jsou srababy" odpověděla jsem mu
"To taky, ale už celý rok ti říkam, aby ses co?"
"Učila na test?"
"Ne! Přihlásila!"
" A já pořád nechápu, proč jste to ještě nevzdal"
" A já zas nechápu proč si tak drzá"
" Protože-"
" Radši už mlč" přerušil mě
" To vám nemůžu zaručit, ale pokusím se" po téhle větě jenom obrátil oči v sloup jako, že už to semnou asi vzdává a vrátil se zpátky k tématu.
" Tak ví to někdo?" zeptal se znovu
" Šak jsem vám to už říkala" namítla jsem
" Lis?"
" Ano"
" Mlč!"
" Jejdá. Dobře"
" Tak, řekne mi to konečně už někdo?" zeptal se už po třetí, ale tentokrát jsem mlčela, stejně jako všichni ostatní. " Ne? Fajn. Zná někdo pověst o stejně hubaté ženské jako je tady Melisa? O pavoučí babě Arachné?" teďka už jsem se přihlásila
" Ano Liso?" vyvolal mě a bylo vidět, že s toho asi nemá radost a bude toho litovat. Jasně že bude.
" Za 1) já nejsem hubatá, jenom říkám to, co si myslím. A za 2), kdybychom tu spiderwomen znali, nechodili bychom sem" hrozně mě baví mu odmlouvat. Asi se divíte, proč jsem na něho taková drzá co? Protože tady si to můžu dovolit. Jinde bych dostala tucet poznámek a trojku z chování, ale on poznámky nedává, takže je to v pohodě.
" Meliso, drž zobák" na tohle už jsem si zvykla
" Tak jo" řekla jsem mu. Učitel nám pak řekl celou tu pověst. Jak Arachné pletla tapisérie, jak se vyhlubovala, jak naštvala Athénu, pak ji naštvala ještě víc a ona ju proměnila v pavouka atd.…a ještě u toho prováděl nějaký zvláštní taneček v kostýmu. Podle mě byla dost na hlavu. Vlastně obě byly dost na hlavu.
" Takže, jaké poučení z toho vyplívá? Třebááá Jenna" vyvolal jí učitel. Jenna, která si něco četla divným jazykem, a vypadalo to jako by ty písmenka létaly po knížce (asi bych si měla zajít k očařovi nebo psychopatce) si četla dál jako by učitele neslyšela, že ji vyvolal.
" Jenna" zatřepala jsem s ní
" Jo?" probrala se a rychle zavřela knížku. Je divné, že čte, protože mi řekla, že je taky dyslektik a ti moc nečtou. I když byli dost záhadní. Nemluvili o své rodině, o tom z kama pochází a tak různě…tak proč se divit ne?
" Máš nám říct, jaké si z toho berem poučení" zopakoval jí to učitel
" Jaké poučení?" zeptala se mě šeptem
" To o té spiderwomen" řekla jsem jí
" O čem?" zeptala se mě znova a vypadalo to, že nemá šajna, o čem mluvím
" O Arachné" napověděl jí Jason a otočil se k nám
" Aha. Nó takže…nemáme se plést pavoukům do cesty" řekla Jenna a z jejího tónu bylo slyšet krapet otázky
" No to taky, ale nemáme se vyhlubovat a hlavně mluvit PRAVDU! Že Jasone?" Jason se okamžitě otočil a učitel ho probodl pohledem. Zas ty pohledy! Bože! To tu není nikdo normální? Nechápala jsem v tom tu pravdu, ale měla jsem víc věcí na práci než otravovat učitele. Zbytek dne se (aspoň myslím) nic nedělo. 30.6 jsem si ráno začala balit věci. Odpoledne jsem už jenom dostala výzo a šupajdá na taxík a domů! Rok mučení končí! Třeba mi konečně odlehnou uši, když už nebudu každý den s Cassis. Rozloučila jsem se s Jasonem a Jennou, ale to jejich rozloučení stálo za prd. Myslím, že aj taťka s hádkou se rozloučil líp. Vyšla jsem ze školy a nějakým způsobem jsem dohňápala k silnici a stopla si žluté auto s nápisem TAXI. Hupla jsem na zadní sedadlo a kufr spokojeně vedle mě. Za hoďku jsem byla na místě, hezky před svým domovem. Po roce uvidí tátu a no…s Clarissou to nějak vydržím. Došla jsem před dveře, když najednou něco skočilo ze stromu a hrozně mě vyděsilo.

Krásné obrázky :3

20. prosince 2013 v 13:18 | Babu
Nevím jestli někdo znáte seriál Andílci, ale já ho zbožňuju a nedalo mi, abych sem ty obrázky nedala :D

Sladkůstka, Raf a Kabirie o Halloweenu :3

Smutný, ale přesto dokonalý obrázek Raf a Sulfuse :3


Víla pro "Ziki"

18. prosince 2013 v 13:59 | Babu |  Winx na přání
1) omlouvám se že to tak trvalo
2) doufám že se líbí
3) používej jak chceš ale uveď ZDROJ!

Melisa a planeta Mythus 1. kapitola 5. část

15. prosince 2013 v 6:00 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
" Co máš zítra za hodiny?" zeptala se mě Jenna. Sama jsem to nevěděla, tak jsem jí podala rozvrh.
" Jůůůů" no jo, říkám trošku Crazy
" Co?" zeptala jsem se
" Máš stejný rozvrh jako my, takže se uvidíme na hodinách" řekla trošku pisklavým hlasem, což mi jenom potvrdilo fakt, že je šílená. Rozloučila jsem se s dvojčaty. Večer se do pokoje ještě vplížili a dívali jsme se na film. Asi jsem u toho usnula, protože si pamatuju, že jsem seděla na zemi, ale vzbudila jsem se v posteli. Ráno mě vzbudil budík. Byl to snad ještě horší zvuk než včera večer. Lekla jsem se a skutálela se z postele. Zas jsem narazila na ty blbé učebnice!
" Au, sakra!" v hlavě se mi ozvala tupá rána. Chytla jsem se za hlavu a sedla si na postel
" Neječ tak!" ozvalo se s Cassisiného pokoje
" Já neječím! Když tak křičím! Kdoví, co bys dělala ty, kdybys spadla z postele a bouchla se hlavou o učebnice!" zařvala jsem na ni
" Určitě bych nekřičela jak ty! Navíc nejsem tak blbá!" tak tomuhle jsem se musela smát. Prej není blbá. No jasně.
" No, ale si. Ještě víc než já" řekla jsem si pro sebe. Chvilku jsem ještě seděla a třela si ránu. Když bolest ustupovala, šla jsem se obléct. Vzala jsem si to první, co leželo ve skříni a bylo mi šumák, co zas Cassis vypustí z huby. Oblékání mi trvalo asi 20 minut. Z toho jsem se oblékala asi 5 minut. Zbytek času jsem jenom skákala po pokoji a dělala kraviny. Pak jsem zašla do koupelky, vyčistila zuby a něco udělala s vlasama. Takže z jedné strany, z druhé strany a zezadu. Vyšla jsem z pokoje a Cassis dělala nějaké blbosti před zrcadlem. Vyučování mělo začít až v 8 hodin, takže jsem měla ještě čas. Sedla jsem si na gauč. Byl dóóóst pohodlný. Pustila jsem si telku a klikala a klikala a nic tam nebylo. Na internátní školu tu bylo celkem dost programů. No jó už vím, tuhle školu sponzoruje Cassiin táta. Cokoliv si umane, bude mít. Až jsem 2x proklikala všechny programy jak blbá, šla jsem do pokoje sbalit si věci. Dobalila jsem si věci a ještě jednou zkontrolovala. Sice to nemělo žádnou cenu, protože si stejně něco zapomenu, i když si to zkontroluju tisíckrát. Měla jsem pravdu? Jo měla. Zapomněla jsem si 2 učebnice a 3 sešity. Jak den plynul, a já poznávala další učitele, věděla jsem, že jsou skoro všichni vyšinutí (sice né jak ředitelka, ale jsou) až na učitele antiky. Já vím, je to divné, ale tady měl děják víc částí. No, ten učitel byl bezva střelený. Dneska jsme měli probírat řecké umění. Vzal si na sebe triko, na kterém byla nějaké " Vyšinutá babka" jak to nazval. Kecal o Olympských bozích a skoro každého nazval vyšinutá, střelený, poblblá nebo magor. Sranda. Tak čas běžel a běžel. Časem jsem si oblíbila dokonce 2 předměty. Děják (samozřejmě) a šerm. Je to divné, ale docela mě to šlo. Blížili se Vánoce a táta mě už několikrát volal. Zvedla jsem mu to? Ne. Byla jsem na něho ještě naštvaná, takže jsem strávila Vánoce ve škole. Vánoce uběhly a blížilo se pololetí, pak tři čtvrtletí a konec školního roku. S Jennou a Jasonem jsem se sblížila a teď jsme fakticky dobří kámoši. Co se týče Cassis s tou jsem se taky skamarádila. Hodně. Když ju člověk pozná, uvědomí si, že může být celkem milá. Naletěli jste? Jasně, že se s tou zrůdou nebavím. Poořád se jenom hádáme, kdo se na co bude dívat a kdo první projde dveřmi.Učitel z dějáku byl hodinu od hodiny vyšinutější. Bylo 28.6 těsně před výzem. Chtěla jsem zapadnout do pokoje, ale jelikož byl normální vchod zavřený,musela jsem učitelským. Tudíž i kolem kabinetu dějepisu. Když jsem šla kolem, uslyšela jsem nějaké móóc známé hlasy.

Melisa a planeta Mythus-1. kapitola-4. část

12. prosince 2013 v 12:49 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Jak jsem říkala ;) bude vycházet častejc ;) :D
Našla jsem pár oblíbených filmů a co mě nejvíc, že jsem si po dlouhé době našla seroš, na který bych se mohla dívat bez přestání. Byla to nějaká manga-anime, říkejte si tomu jak chcete, ale název byl tak složitý, že jsem si ho nedokázala zapamatovat. Stihla jsem zhlídnout dva? Tři díly? Teď nevím. Pak jsem se vydala na večeřu. Jenna s Jasonem už mě čekaly u stolu. Vzala jsem si tác, vyzvedla večeři a zamířila ke stolu.
" Ahoj" řekla jsem a sedla si.
" Čau Lis" řekli oba najednou
" Páni, vy jste fakt dvojčata" zasmála jsem se
" Škola je nóbl, ale jídlo je fakticky hnusný" zašklebil se Jason a začal se v něčem co bylo podobné jídlu (ale nikdo to nevěděl jistě) pitvat.
" Jó no, to máš pravdu" zasmála jsem se " Pokoje máme obří-né že by mi to vadilo, ale perský koberec, velká skříň, plazmovka s gaučem-"
" Prý nám mají dokonce za několik týdnů přimontovat počítače do každého pokoje" přerušil mě Jason
" No vidiš. Počítače jo, ale jídlo né" řekla jsem
" Ale je tu jeden problém" řekl Jason
" Jaký?" zeptala jsem se¨
" Počítače jsou placeny z fondu Cassinýho táty" vysvětlil
" Óóó" řekla jsem znechuceně a zašklebila se " To radši budu používat ten svůj a příšerně pomalý šunt, kterému se říká notebook něž Cassiny počítače. Určitě se bude chvástat, že je zaplatil její otec bla, bla, bla…"
" Vidíš. Jsi tu teprv druhý den a už znáš Cassis jak svý boty" pochválil mě Jason
" No to víš, praxe z minulých škol"
" Z minulých škol?" zeptal se mě Jace
" Jo, skoro každé byla nějaká nafintěná a blbá holka" vysvětlila jsem
" Ale ne, na to jsem se neptal. Ptal jsem se na to, že jsi byla na víc školách"
" No jo. Ty si myslíš, že jsem byla jenom na dvou školách?" zasmála jsem se
" Nó…Tak trochu"
" Tak to sis myslel špatně. Vlastně jsem byla už na 4 školách.Tohle je moje 5."
" Páni" žasl Jason " To mi ze ségrou jenom na 2 školách. Tohle je 3. Viď ségra?" zeptal se Jason. Jenna však neodpovídala "Jenn?" Jason se otočil k Jenně, která se ládovala večeří.
" Jak to můžeš jíst? Tobě to chutná?" zeptala jsem se z odporem
" No jasně, musíte tomu jenom dát šanci, pak zjistíte, že je to docela dobré" řekla Jenna
" Ne-e. Tohle ani neochutnám. To si radši vezmu zásoby z kufru, kde mám sladkosti" řekla jsem
" Včetně čokolády?" zeptal se Jace. Přikývla jsem. " Tak to dojdu" řekl a zasmál se
" Dojdi. Dokonce plánuju, že si udělám i menší obchůdek"
" To bych nedělal. Čokolády a jiné sladkosti jsou na pokoji zakázané. Vlastně po celé škole. Myslí si, že když se budem ládovat sladkostma, budem hyperaktivní"
" To už jsem aj tak. S čokoládou nebo bez ní"
"Hm…to vidím" zasmál se
" Hele jak to, že tě vyloučily z tolik škol?" zeptala se Jenna, která zřejmě už dojedla ten kuchařský hnus
" V první a druhé třídě jsem chodila do jedné školy. Na konci druhé třídy mě vyloučily kvůli špatnému chování nebo co. Byla jsem malá a blbá i když ta blbost zřejmě zůstala. Ve třetí třídě jsme byli na školním výletě a já omylem spustila požární poplach a začalo zavlažování takže mě vyloučili. Ve čtvrté třídě mě vyloučili za to, že jsme dělali pokus v laboratoři no a u mě to mělo trošičku větší účinek…"
" Jak trošičku?" zeptal se Jason
" No…pár tříd se z toho ještě chvilku vzpamatovávalo…" vysvětlila jsem " A nakonec přišla moje poslední škola. Tam sem kupodivu vydržela 2 roky. Divné je, že mě nevyhodily, ale ta blbá Clarisse mě šoupla sem"
" Vidím, že jsi měla zajímavé roky" řekl mi Jason
" Jo to měla" usmála jsem se. Vstali jsme a odnesli večeři, krom Jenny, která si šla ještě přidat. Když Jenna dojedla ten hnus, šli jsme do mého pokoje. Z kufru jsem vytáhla tři balíčky Skittles a každému jsem dala jeden balíček.
" Tak dík" řekl Jason a začal se nacpávat.
" Za nic, když tak si dojděte pro další, mám toho dost" řekla jsem. Najednou se ozvalo podivné řinčení něčeho co asi mělo připomínat zvony.
" Co to sakra je?" zeptala jsem se a zacpala uši
" Večerka" odpověděla Jenna
" Večerka? O půl deváté?" otevřela jsem pusu, že by mi tam klidně mohlo něco vlítnout.
" No ono to není úplně večerka. Říká nám to, že máme jít do pokoje a půjdou nás zkontrolovat jestli jsem všichni" řekl mi Jason a divně se u toho culil
" Zkontrolovat? Šak včera nás nekontrolovali" zaprotestovala jsem
" Zítra je škola a "nesmíme" ponocovat. Jakmile nás zkontrolují, že jsme všichni a nikdo se nefláká venku, můžeme ještě nachvílu do jiného pokoje" řekl Jason a vysypal si zbytek Skittles do pusy.
" Pak bude druhá večerka" vysvětlila Jenna " zvykneš si"
" Jasně, "zvyknu""

" Co máš zítra za hodinu?" zeptala se mě Jenna. Sama jsem to nevěděla tak jsem jí podala rozvrh

1. narozeniny

10. prosince 2013 v 10:00 | Babu
Ano už je to rok co mám blog. Toto lelí :D Tehdá tu byla ještě nulová návštěvnost XD No teď je to lepší :D Mnohem :D.
Našla jsem si plno blogových přátel.
Ziki (kterou znám i osobně ;))
Lucku, která byla první co si četla Letničku a Jarničku, pomáhala mi z blogem, udělala první dess no vlastně i ten druhý :D a zato jí hrozně děkuju ;)
Lenču, která aktivně komentuje můj blog ;) :D za což jsem jí hóódně vděčná ;)
S!eru, která i když přišla o blog si založila nový a nepřestala můj blog navštěvovat a taky komentuje ;)
T!motej a dada/kate, kteří jsou u mě nový, ale hned jsem si je zamilovala :D ;) a jsou mými dobrými affskami ;))
Florinka a Stellinka u kterých chodím na Fairexu;)
A taky plno krásných blogů jako např. Verri, kde si čtu Laru ;)
No a samozřejmě všechny co sem chodí ;))

A teď všechny ty prožitky co jsem s blogem zažila a všechny příběhy co píšu :D
Dobrodružství Letničky a Jarničky Hledání víl- zatím nedokončeno :D, ale pracuje se na tom
Melisa a planeta Mythus- taky zatím nedokončeno :D
Ale já doufám, že je co nejdřív dokončím ;)
No a možná budou i nové příběhy ;)

Melisa a planeta Mythus-1. kapitola-3 část

8. prosince 2013 v 16:00 | Babu |  Melisa a Planeta Mythus
Další část;)
V pár částí není moc přímé řeči, ale pak si jí užijete až až :D
Když jsem prošla les a stála před začátkem louky všimla jsem si, že tam někdo je. Dvě osoby, které se smáli si mě všimli a zamávali mi, abych šla za nimi. Šla jsem. Po cestě se mi obraz začal vyjasňovat. Uviděla jsem kluka a holku asi v mém věku. Byli si dost podobní, takže to asi byli sourozenci. Přiblížila jsem se a slyšela: " Ty jsi blbý!" řekla holka a kluka vedle sebe praštila. Přiblížila jsem se ještě víc. Když si mě všimla, vydala nějaký zvuk připomínající " Jééé" kluk ji dloubl loktem " Teda ahoj" no jo, další milé přivítání. Jaké já mám štěstí.
" Ahoj" odpověděla jsem.
" No jo jasně" ta holka mi přišla trošku šílená " Já jsem Jenna [Džena] a tohle je můj bratr Jason [Džejsn]" nevím proč, ale ten kluk mi přišel docela roztomilí.
" Já jsem Melisa, ale stačí jenom Lis nebo Liso"
" U mě stačí jenom Jace [Džejs]" řekl. Nevěděla jsem co si o tom jeho tónu mám myslet.
" Jasně"
" No, tak ty jsi tu nová?" zeptala se Jenna
" Jo, bohužel. Včera jsem dojela. Víc už smolný den být nemohl" odpověděla jsem
" Jak to?" zeptala se znovu Jenna
" Ráno jsem vyrazila do Paříže, do které jsem nechtěla a ještě do pitomější školy, tátu neuvidím celý rok, ale kladná stránka: neuvidím u pitomou macechu Clarissu"
" Ty máš nevlastní matku?" zeptala se Jenna
" Jo, ale je to ještě víc zamotanější to vám řeknu jindy. No pak si ředitelka nepamatuje ani moje jméno a myslím, že má problém zapamatovat si i to svoje a bydlím ze slečnou "dokonalou" atd."
" Takže tento rok s Cassis bydlíš ty"
" Jo" řekla jsem nabručeně " Jak to víš?"
" Cassis je nejoblíbenější holka na škole. Každí s ní chce kamarádit a myslí si o sobě, že je "dokonalá" jenom proto, že je bohatá" vysvětlila mi Jenna
" A navíc s ní minulí rok bydlela na pokoji" řekl Jason
" Vážně?" podivila jsem se
" Jo. Nejdelší rok mého života. Tento rok naštěstí bydlím s Jasonem" Jenna mi pak říkala na co bych si měla u Cassis dávat pozor, když s ní bydlím. Všichni jsme se nakonec rozvykládali, smáli jsme se atd., že jsme se vrátili až kolem 17 hodiny na pokoj. Odpojili jsme se u mého pokoje a Jenna s Jasonem šli nahoru do svého pokoje a dohodli se, že se uvidíme u večeře. Otevřela jsem dveře do pokoje. V Cassině pokoji byly i ty její "kámošky", které utrousily pár poznámek ohledně mého vzhledu. Cassis vyšla z pokoje a osopila se na mě: " Kdes byla?"
" Kde by. Projít se" odpověděla jsem a chtěla jít do své části pokoje, ale Cassis mě předběhla a zatarasila cestu.
" Vážně? Na čtyři hodiny?"
" Hele co tě žere?" zvýšila jsem hlas " Tak jsem se byla projít na čtyři hodiny. Třeba jsem se ještě někde zastavila. No a co? Je to můj život, moje rozhodnutí! Jasné?" řekla jsem tak jedovatě, že Cassis trochu odstoupila.
" Hele chci ti jenom pomoct. Jsi tu nová a já jsem tu už tři roky. Můžu ti pomoct z učením a tak. Chtěla jsem se s kamarádit" bože co to mlela za nesmysly? Ona a pomoct? S kamarádit se? Chacha musela jsem se v duchu zasmát.
" Podívej, nevím na kolik lidí to už zabralo, ale já jsem jiná ano? Ty už si tu tři roky a asi budeš chodit semnou na hodiny, když se tak dívám na ty tvoje učebnice. Hele nevím, kdys nastupovala, ale ne díky já se učím sama. A s kamarádit? Chacha. Ty se můžeš s kamarádit tak z ředitelkou, které budeš říkat informace, kde jsem, protože asi proto ses mě ptala. Tohle už jsem zažila. Takže tvou nabídku nepřijímám. Díky a naschle" Cassis vypadala uraženě jako kdybych byla první kdo by jí to řekl a otočila se zpátky do svého pokoje. 3la jsem rovnou do pokoje a zakopla o hromadu sešitů a učebnic, které jsem měla u postele.

" Au! Sakra! Kdo to sem dal?!" jakmile jsem to vypustila z pusy, uvědomila jsem si jakou sem řekla kravinu. Odklopýtala jsem na postel s bolavou nohou a zapla notebook. Mezitím co se notebook zapínal (šunt pomalý) jsem si šla prohlídnout učebnice. Sice bych je nejradši rozkopala, rozmlátila a roztřískala o ten krásný stůl, ale co nadělám. Navíc nestojím o další modřinu na noze. Prolétla jsem si to jen tak letem světem, protože mě to moc nezajímalo. Koho by to zajímalo? Dítě z poruchou pozornosti, menší dyslexii a 1. stupněm hyperaktivity určitě ne. Konečně se ten šunt načetl a já z nudy procházela You tube. Našla jsem pár oblíbených filmů a co mě nejvíc, že jsem si po dlouhé době našla seroš, na který bych se mohla dívat bez přestání. Byla to nějaká manga-anime, říkejte si tomu jak chcete, ale název byl tak složitý, že jsem si ho nedokázala zapamatovat. Stihla jsem zhlídnout dva? Tři díly? Teď nevím. Pak jsem se vydala na večeřu. Jenna s Jasonem už mě čekaly u stolu. Vzala jsem si tác, vyzvedla večeři a zamířila ke stolu.

Takové menší pozastávko LaJ

7. prosince 2013 v 18:10 | Babu |  Letnička a Jarnička
Takže, mám menší pozastávko LaJ-Letničky a Jarničky...je fakt malé...jenom si teďka zrovna musím ujasnit jak to bude s příběhem pokračovat. A kdo ví, třeba příští týden bude zas všecko v normálu a já budu normálně pokračovat s příběhem ;-) Jinak se tu zítra snad během dne objeví další část Melisy a já doufám že se tu snad bude objevovat častějc a, že se vám ten příběh líbí ;-)
Ještě se chci zůčastnit té literární Vánoční soutěže na blog.cz začátek už mám teď jenom vymyslet o čem to bude :D, ale od čeho máme hodiny ve škole ne? :D Když už neusnu tak aspoň budu dělat, že dávám pozor a budu vymýšlet příběh :D

Kapitola 18.

1. prosince 2013 v 12:00 | Babu |  Letnička a Jarnička
KAPITOLA 18.
PRVNÍ PŘEMĚNA
Jarnička zvedla telefon. " Haló?"
" Stejně tě porazím Kurakaji" ozvalo se z telefonu.
" Holky, to je Arvanee. A zřejmě má průšvih. Poslouchejte" řekla Jarnička a dala hovor na hlasitý odposlech.
" To se ještě uvidí, vílo" ozval se v telefonu hlas Kurakaje.
" To je ten čaroděj ne?" zeptala se Ettel.
" Jo, to je".
" Už jsem ti říkala ať mi neříkáš VÍLO!" zaječela Arvanee.
" Musíme jí pomoct!" řekla Ettel.
" Ale my nevíme, kde je" řekla Letnička a v telefonu se ozvala hlasitá rána.
" Ááá" zaječela Ettel " Ale jo, víme. Přece jí volala máma ať dojde domů. Určitě tam ještě bude".
" Na tom něco bude" potvrdila Letnička. " Tak honem! Arvanee možná některé kouzla a útoky jdou, ale nevydrží jí to do nekonečna. Kurakaj je dost silný" zvedly se a rychle zaplatily.
*
" Už jsem ti říkala ať mi neříkáš VÍLO!" zaječela Arvanee a zkusila ten útok z vybouchnutím polštáře akorát mu to namířila pod nohy.
" Budu ti tak říkat, když víla jsi" řekl jí a uskočil před Arvaniným kouzlem. " Nic jiného neumíš?" zasmál se.
" Tohle je jenom začátek" řekla. Aspoň doufám pomyslela si.
" No, když myslíš" zasmál se tím svým odporným smíchem Kurakaj. " Teď jsme na řadě my" řekl. Úplně jsem zapomněla, že jich je 5, zpanikařila Arvanee
" Železný ocas" pronesl Kurakaj. Proti Arvanee se řítil 2 metrový stříbrný a dost silný železný ocas. Arvanee zpanikařila ještě víc a pokusila se vzpomenout na to, jak vyčarovala štít u Letničky a Jarničky doma. Mysli, no tak Arvanee mysli. Dokážeš to povzbuzovala se. Před Arvanee se znovu objevil narůžovělý štít, ale ne dostatečně silný. Když Kurakajovi kouzlo zasáhlo štít, taktak štít držela, aby se nerozpadl. Srdce jí rychle bilo a cítila, jak se jí vytrácí magická energie. Zasáhlo ji další kouzlo. Tentokrát, ale od Kurakajových společníků. Arvanee pustila štít a skácela se na zem. Arvanee najednou ucítila příjemně hřejivý pocit. Jako kdyby všechny její problémy a bolest, kterou právě prožívala, zmizela a ona byla úplně volná. Pocítila pocit první přeměny. Kolem ní se objevily jiskry a barvy. Začala se proměňovat v opravdovou vílu. Její oblečení se proměnilo v růžové mini triko a krátkou nabíranou růžovou minisukni. Vlasy se jí o trochu prodloužily a narostla ji křídla (jako u magic), krásná a růžová. Pocítila v sobě obrovskou sílu.
" Tak. Teď je to fér" pronesla Arvanee a čiřila z ní sebevědomost. Najednou se jí v hlavě objevilo několik kouzel, nejenom dvě. " Zvukový mega výbuch!" i když to byl její první protiútok a nebyl nijak zvlášť nacvičený, byl hodně silný, ale pořád ne jako Kurakajovy útoky.