!!! Kontrola a nábor Affs\SB ZDE !!!

Březen 2014

Blog? A co dál?

29. března 2014 v 23:05 | Babu |  Info
Být váma asi si myslím, že končím, ale prdlajs! :D Budete mě muset snášet alespoň do té doby, dokud nedopíšu jeden přiběh :D Slíbila jsem vám vysvětlení co? No tak tady je:
Moc mě mrzí, že jsem tu 14 dnů nebyla, ale přes tablet se mi psát nechtělo, přidávat a nastavovat obrázky jdou na tabletu taky děsně těžce apod. :/ :( + mamka o víkendu zapomněla donést domů notebook, takže příběh taky nebyl...
Tak, měly jste tu jednoduché vysvětlení. Chtěla jsem to trošku zdramatizovat (nevím jak se to píše :D), ale nachám vás při jednoduchém a velmi stručném vysvětlení :D
Teď k tomu jak to bude probíhat dál. Pozastávko nedám, ani v nejmenším, protože blog by upadl ještě víc než je...návštěvnosti mám podle mě málo, takže se to snažím zlepšit, ale propánajána lidi, když už tu budete tak aspoň napiště komentář, abych o vás věděla! Já vím, je děsný tohle po vás chtít, když já to sama nedělám co? :D Komentuju už asi 2 týdny přes telefon, což není lehký, takže u většiny komentářů nejsem přihlášená. Komentuju jen blogy, na které chodím hodně často, někdy ani je ne. Te%d od nesrozumitelných a divných zprávách k jedné dobré :) Budu mít svůj vlastní notebook!!! Takže bude větší aktivnost :) nevím ještě kdy ho dostanu, protože ho musí brácha vyčistit od mamčiných různých lékařských a medicínských blábolů a přetáhnout to do jiného notebooku. Já vím, zamotané :D. O víkendu zkusím přednastavit alespoň obrázky a tak :) navíc jsem kreslila a konečně aspoň tužkou (přesnšji pentelkou :D) něco dokreslila. Asi vím to sem za pár dnů hodím, protože potřebuju poradit a na vás spolehám! :) :D
Dost nudných řečí! Pardon za pravopisné chyby, nevydím na klávesnici XD. Jdu se koukat na Fairy Tail zatím :)
P.S. gratuluju těm, kdo jste si to dočetli až sem :D A co by to byl článek bez obrázku co? :D

Víla pro "T!motej" + omluva

24. března 2014 v 20:18 | Babu |  Winx na přání
Víla pro T!motej, i když už nebloguje :-( sken mi to odřízl, ale je tam napsané Baru :-) nerada to sem tahám, ale jinak by si to zřejmě nikdo nepřečetl...Omlouvám se, že jsem tu 14 dní nebyla...již brzo vysvětlím proč :-)
Omluva také patří všem, kterým jsem nepsala komentáře, jen občas přes mobil.
Další vílu už mám rozkreslenou :-)
Loučí se s vámi unavená a trochu i mrzutá Babu

Fotky z lyžáku

10. března 2014 v 17:36 | Babu
Tak, na přání přidávám fotky z lyžáků. Z lyžáku ze školou mám dvě fotky XD ale lepčí něco než nic. Z Rakouska je jich víc :) ;). Berte prosím na vědomí, že můj mobil má 3 megapixle (nevím jak je ta skratka), v tu dobu, kdy jsem to fotila byl můj mobil zmrzlí a další dva dny ještě nezvonil a nevydával jakýkoliv zvuk XD a ty přes ty skla, přes které jsem fotila z kabinky byly tak děsně poškrábané, že přes ně skoro nebylo vidět. Od všeho se odráží moje fotky, takže se prosím nedivte, že jsou občas rozmazané, děkuji. Teď konec řečnění tady to máte :) :
Nejdřív ty z Rakouska
Já vím říkala, že budou rozmazané :D jestli chcete vidět další jsou v CČ a když už u toho budete, můžete nechat nějaký komentář :)

20. kapitola

7. března 2014 v 14:32 | Babu |  Letnička a Jarnička
KAPITOLA 20.
VYSVĚTLENÍ
Rodiče Ettel a Arvanee už seděli v obývacím pokoji na gauči a čekali na vysvětlení.
"Tak" začala mamka Arvanee ", když už je tu i teta Erika se strýcem Fredem, mohly byste začít".
"Jenom je problém, kde začít" řekla Arvanee.
"Nejlíp od začátku. Ale myslím, že bych se spokojila i s tím, kdybys mi vysvětlila, co to máš na sobě, proč je náš dům napůl rozbořený a kdo byl ten chlap, co jsem vtrhnul, a když zbude čas, můžeš nám říct, kdo jsou ony".
"No…" začala.
"Je to složité" řekla Ettel. "Ale dobře. Jednou jsme šly s Arvanee po pláži a za námi šly jedny holky, které nás sledovaly…" začala vyprávět Ettel až do incidentu s Kurakajem. Vynechala, ale tu věc s knihami osudu a jejich rodiči. "Tak, teď už víte všechno". Jejich rodiče na ně jen vykuleně hleděli.
"Vidíte, já vám říkala, že ty moje knížky nejsou hlouposti" pronesla Arvanee do prázdného ticha.
"Arvanee, ty nemůžeš být víla. Takové věci neexistují. Jsou to jen smyšlené věci" řekla máma Arvanee.
"Ale jsem, a je to úžasný pocit. Letnička s Jarničkou ti to dosvědčí. Navíc, podívej, co mám na sobě. Vzadu mám křídla, vidíš?" Arvanee se podívala na Letničku a Jarničku.
"Vaše dcera je opravdu víla, a vy to buď přijmete, nebo si budete namlouvat, že to není pravda. Víl je neskutečně mnoho a ani o nich nevíte. A jestli nás teď omluvíte, musíme jít" Letnička se otočila na Ettel "Kdybyste něco potřebovaly, zavolejte" řekl a usmála se. Letnička s Jarničkou se otočily a vyšly z domu.
"Eriko, tak řekni něco. Přece to nemůže být pravda" naříkala máma Arvanee.
"Já si myslím, že je to skvělé, že jsou holky víly. Mají společné tajemství a dobrodružství. Taky bych chtěla mít takové tajemství" řekla máma Ettel. U poslední věty se Ettel uchichtla.
"Ale mami, prosim tě. Zrovna ty mluvíš o tajemství co? Například vyhoštění z Evérie nebo tvá kamarádka, která jednou zazvoní u dveří a předá ti dítě v košíku. Myslím, že ty těch tajemství máš až dost". Erice vyschlo v krku a skoro se rozkašlala.
"Nevím, o čem to mluvíš Ettel" řekla její máma chladně.
"Nedělej ze sebe blbou, mami. Víme všechno, dívaly jsme se do knih osudu. Nemůžeš nám lhát".
"Co prosím? Nejdřív nám tu vykládáte, že jste se zapletly do cesty šílenému čarodějovi, Arvanee málem rozboří jejich barák, protože s ním bojovala, ona, která nemá žádný výcvik a neumí pořádně ovládat své schopnosti a teď mi tu říkáš, že jste se podívaly do knih osudu? Děláš si ze mě srandu, že jo Ettel?"
"Počkej, Eriko, ty o tom víš?" podivila se máma Arvanee.
"Ale samozřejmě, že o tom vím. Snad znám svou vlastní dceru ne?"
"Ehm, já nejsem tvá dcera a navíc jsme se nepřipletly do cesty jemu, ale on nám" pronesla s lehkostí Ettel.
"Ale vychovala jsem tě. To je skoro to samé. A teď mi prosím řekni, co jste viděly v těch zatracených knihách" řekla skrz zuby Erika.
"Moment, uniklo mi, co jsou knihy osudu" řekla Arvaneeina máma.
"Knihy osudu ti ukážou tajnou minulost nebo budoucnost, ať je jakákoliv" vysvětlila rychle Ettelina mamka ". A teď zpátky co jste viděly". Ettel a Arvanee jim rychle vylíčily, co viděly v knihách osudu. Po tom co holky skončily, nikdo nic neříkal. Až po chvilce zareagovala máma Arvanee.
"Sakra!" ulevila si a Arvanee se na ni překvapivě podívala. "To je absurdní! Stephane, taky něco řekni. Celou dobu jsi nic neřekl" . Arvaneeina mamka se koukla na svého manžela.
"Anno, proč to popíráš? Dřív nebo pozdějc bychom to stejně Arvanee museli říct, že jsme ji našli malou v košíku na chodbě našeho starého bytu a není naše dcera".
"Táta má pravdu mami" řekla jemně Arvanee a přisedla si k mámě "Jednou byste mi to vážně museli říct. A dozvěděla bych se to buď od vás, nebo jinou cestou".
"Tak dobře" přiznala ". Teď by mě, ale zajímalo, jak o tom Eriko, víš? O všem?"
"Jejda. Víš, Anno, to je velmi veselý příběh. Já jsem taky víla, víš. Hihi". Pokusila se o falešný smích Ettelina máma.
"Dneska už mě nic nepřekvapí" vydala ze sebe Anna. Všichni se začali smát.
"Teto?" zeptala se Arvanee Eriky.
"Ano?"
"Víš, co by mě zajímalo teď? Kdo jsou naše mamky. S jednou ses znala a s mojí určitě taky".
"Máš pravdu, ale dnes už ani zmínka o kouzlech. Měli jste dost perný den, hlavně ty Arvanee. Myslím, že se rozloučíme a půjdeme domů. Co ty na to Ettel?" Ettel souhlasila. Rozloučili se a šli domů.




Kapitola 19.

1. března 2014 v 13:17 | Babu |  Letnička a Jarnička
Tak je tu ta slíbená kapitola :) A než si začnete stěžovat, to vy jste si odlasovali celou kapitola. Já vás varovala a ktomu jsem to ještě napsala do té ankety :D. Jo a komentáře typu: Bože to je děsné, jak může někdo něco tak otesného napsat?...Uvítám s velkou radostí, protože to děsné je...O když se tam občas odrazí i moje pocity...A co se týče názvu kapitoly, jiný mě nenapadl...Ale konec keců tady to máte:
KAPITOLA 19.
PRAVDA VYCHÁZÍ NAJEVO
Letnička, Jarnička a Ettel se hnaly ulicemi, kterými je Ettel vedla.
"Proč vlastně neletíme?" zeptala se Jarnička
"Protože to zatím nikoho nenapadlo!" osopila se na ni Letnička. Rychle se přeměnily a Ettel "táhly" za sebou.
"Tady doleva, tady doprava a pak znova doleva…" navigovala je Ettel
*
Mezitím u Arvanee:
I když už byla Arvanee přeměněná, stejně ji opouštěly síly.
"Stejně tě porazím, malá vílo" řekl jí čaroděj "Tvá magie tu mou neporazí. Jsi moc slabá jako tvá matka" Matka? Pomyslela si Arvanee.
"Moje máma?" zeptala se ho.
"Ano, tvoje matka".
"Moje máma neumí čarovat" pronesla skrz zuby "Nebo aspoň ta, která mě neopustila"
"Takže ty už to víš", zasmál se ". "To je mi novinka. Tvoje matka byla víla. Možná ještě je" uchechtl se.
"Vy víte, kde je?" zajímala se Arvanee a její hlas byl už v poklidu.
"Ale, copak takové formální oslovování? Můžeme být přece kamarádi". Kurakaj se přibližoval k Arvanee a chtěl se jí dotknout.
"Nedotýkejte se mě!" zaječela a Kurakaj odtáhl ruku. "Takže, vy víte, kde je moje matka?"
"No samozřejmě, že vím. Pokud ještě nezemřela vyčerpáním, určitě v té kopce ještě bude".
"Ty parchante jeden" zařvala Arvanee "Jejda".
"Parchante? Hmm, takhle mi už dlouho nikdo neřek". Arvanee nevěděla, jestli si z ní dělá srandu nebo to říkal vážně.
"Kde-je-moje-matka?" při každém slově vystřelila silnější a silnější výbuch. Tentokrát byla už opravdu rozrušená a vztek se Starosti ji doplňovaly magickou energii. Vzápětí se rozrazily dveře a dovnitř vtrhly Letnička, Jarnička a Ettel.
"Ne, Arvanee, počkej!" zarazila ji Letnička, která stále třepala křídly.
"Já jsem tu ještě neskončila!" vykřikla na ni Arvanee a otočila se k nim.
"Páni! Ty už ses přeměnila" vydechla Ettel.
"No samozřejmě, že už jsem se přeměnila! Kdybys tu zažila to co já, taky bys už dávno byla přeměněná!" vyštěkla na Ettel. "A teď zpátky k tobě" .Arvanee se znovu otočila ke Kurakajovi.
"Potřebuješ snad ještě něco, malá sladká vílo?" usmál se na ni tím svým hnusným úsměvem Kurakaj.
"Už jsem ti doprčic, říkala, ať mi neříkáš VÍLO!" Při slově víla Arvanee dokázala vyčarovat velký náboj energie a ten připlácl Kurakaje ke zdi. Jeho společníci mu chtěli jít pomoct, ale on je zastavil. Kurakaj se jenom otřepal a vypadal, že mu to vůbec neublížilo. Jenže opak byl pravdou. I když se čaroděj tvářil pořád stejně, Arvaneein výbuch energie mu ubral hodně sil.
"Tak, kde je?!" zeptala se znovu Arvanee a už jí docházela trpělivost. Když Kurakaj stále neodpovídal, chystala se proti němu znovu poslat energetickou bombu.
"Arvanee, ne!" zakřičela Ettel "On ti za to nestojí".
"Ale jo, stojí" odpověděla jí.
"Je moc rozrušená. Sama ani neví, co dělá" řekla Jarnička.
"Já si myslím, že to ví až moc dobře" řekla Ettel. "Jenom to neumí ovládat. Arvanee je typ člověka, který v sobě dusí vztek a pak ho po čase vypustí. To se stalo zrovna teď. Ale být vámi, tak něco rychle udělám nebo si Arvanee rozboří dům".
"Dobrý nápad" přisvědčila Letnička. "Můžeme zkusit plazmu" navrhla.
"Cože?" nechápala Ettel.
"Plazma. Je to taková bublina, do které zavřeme tebe a Arvanee. My se postaráme o zbytek" mrkla na ni Jarnička.
"To beru" řekla Ettel. Letnička s Jarničkou udělaly své kouzlo a Ettel se ocitla spolu s rozhněvanou Arvanee v plazmě
"Kde to jsem?!" na Arvanee byl vidět vztek.
"Jsme v nějaké plazmě, sama to nechápu. Ale jediné co teď musíš udělat je, že se uklidníš. Pak ti všechno vysvětlím a ty zas mně" řekne jí Ettel. Dalších 5 minut se Arvanee snažila dostat ven pomocí kopanců, bušení a i kouzel, ale každé se jenom odrazilo a zasáhlo ji. Pak si vyčerpáním sedla.
"Tak co, už ses uklidnila?" zeptala se jí Ettel. Arvanee jenom vydala zvuk podobný vrčení. "Budu to pokládat za ano. Tak, co se stalo?"
"Něco věděl o mojí mámě, a o tvojí určitě taky!"
"A proto jsi ho chtěla zabít? Víš, většina mrtvých lidí -ať už jsou to normální lidi nebo čarodějové- ti toho moc neřeknou".
"Ale prosim tě" namítla Arvanee. "Nezabila bych ho".
"No to teda zabila. Měla ses vidět. Skoro jsi zešílela a pleskla jsi ho na tu zeď".
"Bylo to kvůli obraně. Navíc jsem mu skoro neublížila".
"To nemůžeš vědět".
"Ty se ho jako ještě zastáváš?"
"Nezastávám se nikoho. Jenom ses chovala dost šíleně".
"Chovala by ses stejně. Ví něco o našich pravých matkách, o kterých jsme se dozvěděly včera. To pro tebe nic neznamená?" zeptala se Arvanee.
"Jasně že znamená, ale ne tímto způsobem" řekla jí Ettel "Jestli o nich něco ví, postaráme se o to, aby nám to řekl, ale nesmíš se pustit do souboje, kde tě může zabít, jen proto, že jsi naštvaná".
"Jen tak mimochodem, já jsem se do boje jenom tak nepustila. Překvapil mě doma. Což mi připomíná, že nevím, kde jsou moji rodiče. Když už nevím, kde jsou ti praví, chci aspoň najít ty druhé. A hlavně se odtud dostat!" Arvanee vstala a zase se pokoušela rozbít plazmu.
"Nedostaneš se odsud, dokud kouzlo nezruší Letnička s Jarničkou. Tohle už jsem ti říkala" řekla Ettel.
"A co ty víš?!" vybuchla Arvanee a prudce se otočila k Ettel. "Vždycky jsem byla já ta rozumná! To ty jsi byla vždycky ta spontánní a pravidla ti byla vždycky putna! Konečně se stalo něco, v čem můžu být konečně dobrá a ty mě teď poučuješ?!" Ettel na ni jen zírala a nebyla schopná slova. Všechno uvnitř ní se stáhlo a skoro nemohla dýchat. Po chvilce zalapala po dechu.
"Cože? Tohle si myslíš?" zeptala se Ettel.
"A není to pravda? Vždycky jsem tě musela dostat z průšvihů, které jsi udělala. A když jsem zjistila, že moje pravá máma nejspíš žije, trčím tady a ty mi k tomu ještě říkáš, co mám dělat!"
"Já…já…" koktala Ettel a nevěděla, co má říct.
"Já, já, já. Takhle to začíná vždycky".
"Ty jsi někdo. Jsi moje nejlepší kamarádka. Naše kamarádství spočívá v tom, že jedna je rozumná a druhá si dělá, co chce. Chápeš? Nevěděla jsem, že to tak vidíš".
"Jenže vidím. Musím se odtud dostat a aspoň najít jedny rodiče. Nemám páru, kde je ten blbec ukryl" řekla ustaraně. Arvanee. Stěna se najednou rozplynula. Obě pozemské víly se zase ocitly u Arvanee doma.
"Že vám to ale trvalo" prohodila Arvanee. Ettel jí dloubla loktem "Co?"
"Chtěla říct, díky".
"Neříkej, co jsem chtěla říct, Ettel. Kdybych chtěla říct díky, řekla bych to" zavrčela Arvanee.
"Takhle se chovala celou dobu?" zeptala se Letnička.
"Jo" odpověděla jí Ettel. "Pořád ji to nepřešlo" Arvanee její poznámku ignorovala a přibližovala se ke svázanému čaroději, který byl v koutě a vypadal, že zachvilku omdlí. "Arvanee, co to děláš?" chtěla vědět Ettel.
"To co jsem chtěla udělat, než jste mě zavřely do té kopule nebo co to bylo".
"Do plazmy" opravila jí Letnička.
"To je fuk" vyštěkla po ní. Arvanee došla ke Kurakajovi. "Tak a teď ty. Kde je máma s tátou?"
"Nevím, o čem to mluvíš" řekl jakoby nic. S jeho hlasu byl ale cítit unavený tón. Taky se tak cítil.
"Fajn. Řeknu ti to ještě jednou a pomalu, páč jsi mi zřejmě nerozuměl. Kde-je-máma-s-tátou?"
"Chachacha" pronesl a zmizel.
"Já myslela, že když je svázaný, tak nemůže používat kouzla. Natož tak zmizet" řekla Ettel.
"Je to čaroděj" řekla Letnička. "Neumíme dělat zázraky". Ozvalo se bouchání a žduchání do dveří hned vedle Arvanee. Došla ke dveřím u šatny a otevřela je. Na zemi seděli spoutaní rodiče Arvanee s rouškou přes ústa.
"Mami, tati!" rozveselila se Arvanee a její vztek okamžitě pominul. Rychle je rozvázala.
"Arvanee, můžeš nám vysvětlit, co se to tu děje? Kdo byli ti chlápci? A co to máš u všech všudy na sobě? A ty osoby vzadu?" ptala se matka Arvanee a ukázala na Letničku s Jarničkou.

"Ups," Arvanee se nervózně podívala na Ettel ,"řekneme vám to, jenom co dorazí rodiče Ettel".